V posledních několika měsících se po finančních trzích lavinovitě šíří mantra s názvem Čína. Pohnula se cena nějakého aktiva prudce nahoru nebo dolů a nikdo pořádně neví proč? – bude za tím nejspíše Čína. Spekuluje se na trhu o nedostatku některé průmyslové komodity? – to ji Čína jistě potichu akumuluje a recykluje tak rychle se znehodnocující dolary. Otevřelo se ve vaší ulici už třetí čínské bistro za posledního půl roku? – ne, to sem nepatří, to je shoda náhod…
Pravdou však zůstává, že prudce expandující a rozvíjející se trhy (kam Čína nepochybně patří) nasávají světové zásoby čehokoliv, co lze zakoupit a s relativně zvládnutelnými náklady přepravit na velké vzdálenosti. Jednomu z aspektů tohoto fenoménu se v čísle z 20. ledna tohoto roku věnoval magazín The Economist. Dvojice ekonomů Mezinárodního měnového fondu – Serhan Cevik a Tahsin Saadi Sedik – si totiž na ukrácení dlouhé chvíle namodelovala korelaci cen ropy a kvalitního červeného vína…s pozoruhodnými výsledky.
Experti na víno obvykle vysvětlují pohyby jeho ceny zejména faktory na straně nabídky – počasím, úrodou, stářím ročníku a podobně. Výše uvedení pánové však přesvědčivě dokázali, že nabídka a s ní spojené vlivy mají na ceny jenom omezený dopad. Hlavním důvodem jejich posledního posílení byla míra ekonomické expanze na rozvíjejících se trzích a s tím spojené bohatnutí (alespoň části) jejich obyvatelstva.
Mezi roky 1998 a 2010 přesahovala míra korelace cen ropy a kvalitního červeného vína 90%. To vedlo oba ekonomy k myšlence postavit model na podobných proměnných: produkci ropy či vína, míře hospodářského růstu na rozvíjejících se a rozvinutých trzích, dostupnosti volné likvidity. Je dokázáno, že rychle rostoucí ekonomiky Východu jsou od roku 2000 zodpovědné za více jak 100% růstu poptávky po ropě, zatímco rozvinuté trhy v tomto ohledu ztrácí. Analogicky, růst příjmů na prvně jmenovaných trzích vede k rostoucí oblibě pití vína, zatímco Evropa (zejména Francie a Itálie) konzumuje stále méně. Čína byla v roce 2010 největším exportním trhem pro vína z Bordeaux a předstihla dokonce Velkou Británii. A v tomto duchu lze samozřejmě pokračovat.
Investice do drahých vín je na rozvinutých trzích rozmařilou variantou ukládání peněz do akcií, dluhopisů či komodit a má sloužit jako další pilíř diverzifikace takovéhoto portfolia. Pokud však míra korelace pohybů cen vína a ropy dosahuje tak vysokých hodnot, samotné zařazení vín do portfolia jeho rizikovost nijak nesnižuje, právě naopak. Nemluvě o tom, že velká část rostoucí poptávky z Číny je určena k okamžité spotřebě (často smíchaná s Coca-Colou, což zkušeným vinařům přináší krůpěje potu na čelo) a nikoliv k uložení ve sklípku. Stačí tedy malé zakolísání poptávky našich milých Číňanů a vinaři spláčou nad výdělkem. Jakmile tedy zaznamenáte obrat trendu u ropy, začněte otevírat lahve a pijte…když už půjde cena vašich zásob dolů, alespoň si to užijete. Na zdraví!
Pozn.: Připraveno pro tištěnou verzi Lidových novin