Zdražení potravin, léků, bydlení, dopravy, ubytování, zdravotní a sociální péče, vstupného na kulturní akce či knih a výstavby bytů může přinést novela zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), kterou ve středu schválila vláda Petra Nečase (ODS). Změny mají zajistit peníze na financování důchodové reformy. Mají nahradit výpadek ve výběrech státu způsobený odklonem peněz do nově zavedených soukromých penzijních fondů.
"Vláda se shodla na novele zákona o DPH jednomyslně. Jde o politicky dohodnutý krok koalice," uvedl premiér Petr Nečas. Daňové úpravy počítají také se snížením poměru příjmů pro obce a kraje ve prospěch státu. Novelu zákona o DPH musí ještě potvrdit parlament a podepsat prezident.
Peníze z DPH mají podle koaliční dohody jít na velkou důchodovou reformu. Premiér Nečas uvedl, že chce, aby vláda projednala reformu důchodového systému v červnu.
Rok 2012 bude v případě přijetí zákona znamenat skok snížené daňové sazby z 10 na 14 procent. O rok později by měla sazba vystoupat až na 17,5 procenta. Na stejnou úroveň má zároveň k 1. lednu 2013 klesnout stávající základní, tedy 20procentní sazba DPH.
Změny podle propočtů ministerstva financí dopadnou nejvíce na důchodce a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Těm by ale měl stát dopady změn DPH nahradit valorizací důchodů a sociálními dávkami. Návrhy má předložit ministerstvo práce a sociálních věcí, nicméně materiál MF již obsahuje zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě u daně z příjmů fyzických osob. Nárok na daňové zvýhodnění rodiči na vyživované dítě v jeho domácnosti se rodiči zvýší 11 604 korun o 1800 korun za rok, tedy o 150 korun měsíčně. Strop pro související daňový bonus má vzrůst o 8100 korun z 52 200 na 60 300 korun.
Z návrhu, který je zveřejněn na internetových stránkách vlády, vyplývá, že plánované změny by v příštím roce zvýšily inflaci o 1,2 procentního bodu a v roce 2013 by ji snížily o 0,2 procentního bodu.
Zatímco sbližování sazeb DPH má příští rok státu přinést podle odhadu ministerstva financí ročně 21,3 miliardy korun, o rok později to už bude 22,5 miliardy korun navíc. Kompenzace pro fyzické osoby budou naopak rozpočtovou ztrátou ve výši 3,4 miliardy korun ročně.
Spotřebitelům se nákup základních potravin za 1100 korun prodraží příští rok o 40 korun a o rok později o dalších 35 korun. Za stejné výrobky během dvou let zákazníci utratí o 75 korun víc, aby státu odvedli hned 175 korun. To samozřejmě za předpokladu, že si výrobci o zvýšení DPH nezkrátí své marže.
Dodatečné výnosy z DPH mají posílit rezervní fond určený na důchodovou reformu. Zatímco dosud měl být účet plněný hypotetickým přebytkem mezi vyplacenými důchody a vybranými příjmy z důchodového pojištění, nově sem má jít 7,2 procenta příjmů z DPH připadající na státní rozpočet. Při očekávaných daňových příjmech v roce 2012 by do rezervy mohlo jít zhruba 15 miliard korun.
Daňové změny kalkulují také s přerozdělením peněz vybraných na DPH mezi stát, obce a kraje. Zatímco počínaje rokem 2012 se má poměr vychýlit mírně ve státní prospěch, podíl pro samosprávy se sníží.
Kraje si z koláče vybrané DPH mají místo letošního 8,92 procenta ukousnout jen 8,29 procenta, u obcí je propad výraznější - z 21,4 procenta na necelých 20 procent. Protože mají ale celkové příjmy z DPH vzrůst, obce i kraje si celkově zřejmě polepší. Pro obecní rozpočty by zvýšení daně mělo znamenat přínos ve výši 4,5 miliardy, pro kraje zhruba dvě miliardy korun.
Snížená sazba DPH v současnosti platí pro potraviny včetně nápojů, krmiva pro zvířata, léky, dětské pleny a autosedačky, knihy, noviny a časopisy. Méně jsou dosud daněné také pomůcky pro zdravotně postižené. 10procentní daň zatím stát vybírá také z dopravy, ubytovacích služeb i sociální a zdravotní péče, pokud není od daně úplně osvobozena. Do nižší sazby DPH patří rovněž služby posiloven, provozování solných jeskyní nebo pohřební služby.
Podle studie institutu CERGE-EI plánované zvýšení spodní sazby daně ukrojí příští rok z reálných příjmů domácností v průměru 247 korun měsíčně. V roce 2013 se jejich výdaje kvůli sjednocení sazeb DPH zvýší průměrně o 410 korun. Nejvíc změna zasáhne desetinu lidí s nejnižšími příjmy. Jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty nyní z členských zemí používá pouze Dánsko.
Měsíční spotřební výdaje by se měly v příštím roce podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka zvýšit o 133 korun na osobu, respektive 301 korun na domácnost. "Sice nemusí dojít k úplnému promítnutí změny sazby daně, nicméně snížená sazba se týká především zboží s nízkou cenovou citlivostí poptávky, a proto lze počítat, že skutečné dopady se budou blížit uvedeným odhadům," uvedl.
Sjednocení sazby DPH od roku 2013 by mělo podle Marka dojít ke snížení průměrných měsíčních spotřebních výdajů o 11 korun na osobu, respektive 24 korun na domácnost. "Celkem tedy ve srovnání s dnešním stavem povedou změny v DPH ke zvýšení cenové hladiny o 1,2 procenta, měsíční spotřební výdaje domácností stoupnou o 120 korun a veřejné rozpočty si polepší o 23 miliardy korun," dodal Marek.
S daňovou reformou úzce souvisí reforma penzí. Vláda v ní plánuje umožnit lidem, aby si část peněz ze státem spravovaného průběžného důchodového systému vyváděli do soukromých penzijních fondů. Lidé by sem mohli převádět až tři procentní body ze stávajících odvodů na sociální pojištění, ale jen za předpokladu, že další dva body si přidají ze svého. Důchodová reforma se má plně rozběhnout v roce 2013, tedy v roce, kdy se podle vládního plánu sazba DPH sjednotí na úrovni 17,5 procenta.
(Zdroj: mediafax, čtk, ČT)