Jsou to již skoro dva roky, co začal nákladný politický kolotoč kolem dluhové krize v Evropě. Řecko tehdy oficiálně požádalo Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o poskytnutí do té doby nevídané finanční pomoci v objemu až 45 miliard eur. O pár dnů později se zemi výměnou za slib utahování opasků a provedení reforem dostalo rovnou 110miliardové úvěrové linky s možností tříletého čerpání. Jen o týden později se ministři financí EU navíc dohodli na vytvoření Evropského fondu finanční stability (EFSF), který bude poskytovat garance za záchranné úvěry v objemu 440 miliard eur. Tento domnělý val proti šíření dalších problémů začal fungovat v srpnu 2010.
Prvotní euforie z rozhodného kroku mezinárodních institucí proti dluhové krizi v Evropě dlouho nevydržela. Strašák neudržitelného zadlužení se nad Evropou začal objevovat stále častěji a naplňoval scénáře ekonomů – po Řecku Portugalsko, Irsko, pak Belgie, Španělsko, Itálie, Francie, Velká Británie,… V listopadu si tak od MMF a EU kvůli svému dluhu nuceně půjčilo Irsko. Nabídku 85miliardového úvěru však země nepřijmula celou, půjčila si jen asi 67,5 miliardy eur s tím, že si zbytek zajistila úsporami ve vlastním rozpočtu. Nicméně i tak bude nyní v březnu EFSF znovu vydávat dluhopisy, aby profinancoval další tranši irské pomoci. Jako další ze zadlužených okrajových ekonomik eurozóny ruku následně natáhlo Portugalsko a rok a den po poskytnutí první pomoci Řecku získalo od EU a MMF slib tříleté půjčky 78 miliard eur.
Na varování ekonomů a dlouho trvající spekulace médií o tom, že by s prosbou o půjčku mohly záhy přijít také rozsahem pro EU zásadní ekonomiky Španělska nebo dokonce Itálie, evropští politici loni v létě reagovali navýšením garance EFSF za úvěry na 780 miliard eur a schválením nových nástrojů pro tento záchranný fond. Podepsána byla také dohoda o vzniku stálého záchranného mechanismu (ESM), jenž má začít fungovat letos v červenci. Prvotní návrh pro ESM počítal se zárukami 700 miliard eur a otevřen má být i zemím EU mimo eurozónu. Před necelým měsícem však neoficiální zdroje mluvily dokonce o 1,5 miliardové palebné síle.
21. února se ministři financí zemí eurozóny po mnohahodinovém jednání rozhodli, že Řecko dostane v pořadí již druhý záchranný balík úvěrů ve výši 130 miliard eur, s jehož pomocí by se měl snížit řecký dluh do roku 2020 na asi 120,5 procent HDP z nynějších 160 procent, tedy poblíž 120% hladiny, považované odborníky za limit dlouhodobé udržitelnosti. Soukromí věřitelé v rámci „dobrovolné“ výměny řeckých dluhopisů navíc přijdou asi o 75 procent své expozice a ECB ještě ve prospěch řecké pomoci odevzdá 12 miliard eur, které vydělala na nákupu vládních dluhopisů za krizí stlačené ceny. Řecku je navíc uleveno i zpětně, snížením úroků u prvního balíku finanční pomoci z roku 2010. Odrazem nedůvěry v jeho administrativu a politické odhodlání k reformám i obavu o bankrotovou situaci je prosazený požadavek části zemí eurozóny, aby byl založen zvláštní účet, který zajistí, že Řecko bude udržováno v solventním stavu. Teprve při jeho stabilitě bude možné zdroje použít dále v rozpočtu. Navíc má být Řecko pod nepřetržitým dohledem mise ohledně plnění závazků, rozpočtu či vládních výdajů.
Dlouhodobým řešením dluhové krize v Evropě by měl podle evropských politických špiček být pakt, zpřísňující rozpočtová pravidla a směrující k legislativní povinnosti evropských vlád držet strukturální rozpočet minimálně v přebytku. Na lednovém summitu EU se k paktu rozhodlo připojit 25 zemí EU vyjma Velké Británie, to s určitostí, a České republiky, to zatím. Na březnovém summitu chce pak eurozóna najít cesty k dalšímu posílení kapacity EFSF a ESM.
Celkový přímý účet MMF a EU za dosud poskytnuté (nebo přislíbené) půjčky příliš zadluženým zemím eurozóny dosáhl již 386 miliard eur. Již pár hodin před rozhodnutí o druhém úvěru pro Řecko však do médií unikla důvěrná zpráva trojky mezinárodních věřitelů, podle nichž zemi při nedostatečně rychlé implementaci reforem nemusí stačit ani dosud poskytnutých až 240 miliard eur a v roce 2015 se dluh země může vyšplhat až na 178 % HDP...
Budou dosavadní kroky podle Vás stačit k zastavení dluhové krize v Evropě? O Váš názor se můžete podělit v nové anketě na Patria.cz.