USA, Japonsko a EU chtějí společně donutit Čínu uvolnit vývoz vzácných kovů

Spojené státy, Japonsko a Evropská unie dnes otevírají nové obchodní řízení proti Číně u Světové obchodní organizace WTO ve snaze Čínu donutit uvolnit omezení, která zavedla na vývoz vzácných kovů, uvádí s odkazem na administrativu amerického prezidenta Baracka Obamy agentura AP. Vstupy, na které se restrikce vztahují, jsou klíčové pro výrobu baterií pro automobily s hybridním pohonem, moderních obrazovek a dalšího technicky vyspělého zboží.

USA chtějí požádat Světovou obchodní organizaci (WTO), aby pomohla s rozhovory s Pekingem o odbourání omezení vývozu vzácných kovů. V kauze se k USA připojují Evropská unie i Japonsko. Je to další pokus v čele s USA, jak ukončit čínské restrikce na pro průmysl nezbytné vstupy, které Spojené státy označují za neférové obchodní praktiky a které bezpochyby v důsledku znamenají pro americké společnosti konkurenční nevýhodu. Čína se totiž z 97 procent podílí na celosvětovém vývozu 17 vzácných kovů, které jsou nezbytné pro technicky vyspělé produkty, jako jsou čočky do optických přístrojů, mobilní telefony nebo zbraně.

Peking v posledních letech snižuje své vývozní kvóty, aby uspokojil narůstající domovskou poptávku, ačkoli čínské úřady zmiňují ekologické obavy jako jeden z důvodů. USA to považují za neférové praktiky, které odporují pravidlům WTO, jejíž je Čína členem. Čína je připravena u WTO svůj postoj bránit, navenek akcentuje roli zavedených limitů zejména jako ochranu životního prostředí a zábranu neřízené exploatace jejích přírodních zdrojů. Zdroj z americké administrativy podle agentury Reuters ale řekl, že omezování vývozu je typickým příkladem snahy Pekingu nutit zahraniční firmy, aby přesunuly výrobu do Číny.

Pro první pololetí roku 2012 Čína dle ministerstva obchodu snížila vývozní kvótu meziročně o 27 % na 10.546 tun, počet licencovaných exporter pak má klesnout na 11 z 26.

Čína se na světové produkci těchto kovů podílí uvedenými 97 procenta, její zásoby ale tvoří odhadovaných jen 30 procent zásob světových. “Potřebujeme chránit životní prostředí a uchovat si nenahraditelné zdroje,” říká mluvčí ministerstva zahraničí Liu Weimin. “Jsme přesvědčeni, že naše chování neodporuje regulím WTO,” dodává. Čína se odvolává také na ekologickou náročnost samotné těžby vzácných kovů a tento argument použila i v reakci na dnešní krok světových mocností. Skutečnost, že zajišťuje téměř celou jejich globální nabídku, je prý důsledkem toho, že vyspělé země je s ohledem na zátěž pro životní prostředí netěží.

Čína bude mít po podání případu k WTO deset dní na odpověď obchodní organizaci a do 60 dní má zahájit jednání ve věci s USA, Japonskem a EU. Trojice může žádat WTO o formální vyšetření postupů Číny.

Peking uvedl, že kvůli slabé globální poptávce vlivem světového útlumu ekonomiky a v důsledku i průmyslu bylo za 11 měsíců roku 2011 vyčerpáno 49 % vývozní kvóty. “Export byl stabilní a Čína v něm bude pokračovat dle stanovených pravidel. Věříme, že si ostatní země vezmou svou zodpovědnost na svá bedra a seženou si případně alterantivní zdroje jinde,” dodává Liu. Vzácné kovy mají ve svém nerostném bohatství take USA, Kanada, Austrálie I další země. Přestaly je ale těžit kolem roku 1990, kdy světový trh ovládly levnější dodávky z Číny. Nová těžební místa jsou chystána v Kanadě, Kalifornii, Indii, Malajsii, Rusku a dalších zemích, s reálným počátkem těžby ale až kolem roku 2015.

V separátním případu WTO v červenci rozhodla, že Peking neoprávněně chrání své domácí firmy omezováním export devíti materiálů potřebných ve výrobě oceli, hliníku a v chemii. USA a EU nyní doufají, že podobný verdikt padne také u zemin vzácných kovů.

(Zdroj: AP, čtk)