Řecké vládě by mohly dojít peníze už v průběhu příštího měsíce, což by znamenalo, že státní zaměstnanci by nedostali zaplaceno a bez peněz by byli i důchodci. Upozorňuje na to bývalý premiér Lukas Papadimos, podle něhož je výpadek v daňových příjmech hlubší, než se čekalo. O to důležitější je prý výsledek opakovaných voleb, které se budou konat 17. června.
Podle Papadimose, který vládu po nerozhodných volbách ze začátku května opustil, ke zhoršení situace přispívá i zmírnění výdajové regulace. Rostoucí obavy z dalších politických komplikací a případného odchodu Řecka z eurozóny nutí řadu lidí s placením daní čekat. Častěji se také stává, že Řekové vybírají vklady z bank.
Bankéři v Aténách odhadují, že od 6. května, tedy od voleb, lidé vybrali vklady za více než tři miliardy eur, v přepočtu přes 76 miliard korun. Většinou je ukládají v sejfech anebo doma. Brání se tak proti černému scénáři, podle něhož země opustí eurozónu a vrátí se k drachmě.
Papadimos svou prognózu nastínil v osmibodovém dokumentu, který v neděli otiskl řecký list To Vima. Činitel řecké vlády podle listu Financial Times (FT) přesnost textu potvrdil a dodal, že Papadimos dokument předal prezidentovi Karolosu Papuliasovi. Ten o obsahu zmíněného dokumentu jednal s čelnými politiky v rámci neúspěšné snahy vládu národní jednoty.
"Stát bude mít v červnu velké problémy s hrazením výdajů," píše se v dokumentu. Ministerstvo financí sdělilo, že ministr Georgios Zannias by se mohl pokusit použít až tři miliardy eur z Řeckého fondu finanční stability (HFSF), který je primárně určen na rekapitalizaci bank. Peníze z fondu ale prý mohou dočasně posloužit pro účely státního rozpočtu.
Proti použití peněz z fondu HFSF by se mohla postavit jeho správní rada. Ta dala totiž částku stranou pro případ, že by se zpozdila realizace plánu rekapitalizace bank v objemu 45 miliard eur, na němž se v březnu dohodla EU a Mezinárodní měnový fond. Je to součást pomoci Řecku v celkovém objemu 174 miliard eur.
EU nedávno rozhodla, že ze splatné tranše mezinárodní pomoci Řecku zatím nebude vyplacena jedna miliarda eur. Její výplatu unie podmínila tím, že v Řecku bude sestavena fungující vláda. Řecko nepotřebuje v současnosti externí finanční pomoc, takže by podle mluvčího německého ministerstva financí Martina Kotthause nebylo žádným problémem, kdyby se další tranše pomoci Aténám o pár týdnů odložila, tvrdil ještě v pátek před víkendem. „Pokud je mi známo, v současné době neexistuje potřeba externího financování do prvního pololetí tohoto roku," uvedl Kotthaus. Podle jeho slov bude zpoždění pomoci o několik týdnů tedy bezproblémové. „Řečtí věřitelé budou potřebovat pozitivní zprávu o pokroku Atén v oblasti reforem, zatímco koncem června uvolní tranši pomoci v hodnotě čtyř miliard eur,“ dodal.
Další možností, o které se podle agenturních zdrojů uvažuje, je prodej většího objemu krátkodobých pokladničních poukázek. Řecko tyto poukázky prodává každý měsíc v aukcích, aby udrželo hotovostní rezervu ve výši čtyř až pěti miliard eur určenou na mimořádné účely.
"Situace už se vymyká kontrole," citují FT jednoho soukromého ekonoma. "Pokud se po červnových volbách sestaví vláda, tak jen zjistí, že fiskální program dohodnutý v březnu už je ve skluzu," dodal. Fiskální problémy Řecka se ale v tuto chvíli omezují pouze na zemi samotnou, protože další splátka dluhu připadá až na srpen. Atény budou muset splatit dluhopisy v objemu 3,3 miliardy eur, které drží Evropská centrální banka a několik dalších centrálních bank v členských zemích eurozóny.
Napětí roste také ve Španělsku. Výnos 10letých dluhopisů španělské vlády se dnes vyšplhal o 15 bps na 6,46 % a dostal se tak nejvýše od konce loňského listopadu. Spread mezi německými a španělskými dluhopisy se roztáhl na 513 bazických bodů, nový rekord za dobu existence eurozóny. Výnosy k růstu přiměla krize španělského bankovního sektoru, kterou v posledních dnech rozvířily problémy finančního ústavu Bankia. Ten vládu požádal o 19 miliard eur na rekapitalizaci. Když byly výnosy španělských dluhopisů naposledy tak vysoko, jako jsou dnes, byla Evropská centrální banka (ECB) nucena zasáhnout. Jednak začala španělské dluhopisy ve větší míře nakupovat, hlavně ale zorganizovala nový program levných půjček LTRO (Longer-Term Refinancing Operations). V rámci zmíněného programu ECB dodala bankám z eurozóny ve dvou kolech likviditu za více než bilion eur. Intervence pomohla dočasně zklidnit situaci na trzích a přispěla k masivnímu růstu cen akcií.
Španělská vláda již oficiálně informovala Evropskou centrální banku (ECB) o plánu rekapitalizovat domácí banky pomocí emise státních dluhopisů. Agentuře Reuters to sdělil zdroj z vlády, podle něhož ECB nemá proti tomuto postupu námitky. "ECB o tom podrobně informujeme. Toto řešení už se v minulosti použilo v Německu a v Irsku. Je naprosto platné," řekl zdroj. "Já to chápu tak, že ECB proti tomu nemá námitky," dodal.
Ministerstvo financí tvrdí, že přes potíže bank nemá problém s úhradou splatných závazků. "Jsme ve velmi silné pozici (uhradit dluh, jehož splatnost se blíží)," řekl Fernández-Palomero, který je na ministerstvu náměstkem oddělení pro správu veřejného dluhu. Odkazoval tak na závazky, jejichž splatnost připadá na červenec až říjen. V těchto měsících má Španělsko splatit větší část dluhu.
Španělský premiér Mariano Rajoy dnes následně ujistil trhy, že nehodlá zachraňovat domácí banky finanční pomoci ze zahraničí. "Španělský bankovní systém nedostane žádnou záchranu (z Evropy)," řekl Rajoy na tiskové konferenci. Vyzval ale k tomu, aby ohrožené banky v eurozóně mohl přímo podporovat Evropský stabilizační mechanismus (ESM), záchranný fond měnové unie, který začne fungovat od července.
(Zdroj: čtk, Reuters, Bloomberg, Kathimerini)