Nejočekávanější událost posledních týdnů je za námi. Nedělní řecké parlamentní volby ukázaly na převahu proevropsky orientovaných stran Nová demokracie a PASOK dostatečnou ke společné vládě. Vítěz voleb Samaras prohlásil, že Řecko bude dodržovat mezinárodní závazky, jedním dechem ale dodal, že se bude snažit, aby tyto závazky vůči zemi byly měkčí, aby získalo více času na jejich splnění. Vedoucí strany by ale i po nynějších červnových volbách chtěly dosáhnout co nejširší podpory „vládě národní jednoty“.
Druhou rozbuškou nestability finanční trhů je vedle Řecka a obav z dopadů jeho možného odchodu z eurozóny situace španělských bank. Těm bylo eurozónou přislíbeno až 100 miliard eur, nejspíše skrze fond EFSF a mechanismus ESM, při odhadech potřeby doplnit do sektoru kapitál kolem 60 miliard eur.
Na pozadí řecké budoucnosti se rýsují scénáře, hovořící o tom, že jakákoli řecká vláda nebude téměř jistě schopna plnit stávající kritéria vnější pomoci. Musí tedy dojít na jejich změkčení. V případě dlouhodobé neschopnosti plnit závazky je na stole varianta vybudování imunizujícího firewalu před řeckým odchodem z eurozóny a jeho následná méně bolestná, přijatelná realizace, nejspíše za doprovodu bankrotu země. V případě Španělska zase obavy sahají ke skrytým ztrátám ve španělském bankovním sektoru, znamenajícím, že jeho stav je ve skutečnosti mnohem horší, než se připouští. Vedle nich jsou zřejmé problémy španělských regionů s financováním svých dluhů a závazků.
Má výsledek řeckých voleb a opticky vyšší než nezbytně nutná pomoc španělským bankám potenciál zastavit šíření dluhové krize v Evropě a paniku finančních trhů, nebo po chvilkovém oddechu zůstane uklidnění v rovině přání? Hlasujte v anketě a přidejte svůj názor do diskuse k ní!