Lídři Evropské unii na dnes skončeném summitu pověřili unijního prezidenta Hermana Van Rompuye, aby "prozkoumal" myšlenku vzniku samostatného rozpočtu eurozóny. O ní se v EU začalo mluvit v posledních týdnech, vše je ale teprve na začátku. Jasné není například to, k čemu by měl či mohl takový rozpočet vlastně sloužit, nebo jakým způsobem by měl být financován či jakou výši by mohl mít.
Van Rompuy by měl připravit pro unijní špičky podrobnější zprávu k této myšlence na prosincový summit. Lídři by tam pak měli říct, jestli o něco takového je vlastně v unii zájem a jakým způsobem s tím dál pracovat.
Současně Van Rompuy během krátké tiskové konference po skončení summitu zdůraznil, že tato debata bude zcela oddělena od "těžkých jednání", které unii v příštích týdnech čekají a které se týkají finančního rámce EU pro roky 2014 až 2020.
O tomto dlouhodobém rozpočtu se bude jednat na mimořádném summitu 22. a 23. listopadu, přičemž se dají očekávat zdlouhavé a ostré střety. Půjde o to, jak nastavit, kolik kdo bude do společné kasy dávat peněz a kolik z ní kdo získá zpět ve formě nejrůznějších dotací.
Britský premiér David Cameron se nedávno nechal slyšet, že není proti myšlence samostatného rozpočtu eurozóny. Dodal, že by se v takovém případě ale mělo uvažovat o redukci unijního rozpočtu. "Jedno nemá vůbec nic společného s tím druhým. Debata byla v tomto velmi jasná," řekl k tomu Van Rompuy.
Londýn patří mezi zastánce úspornějšího rozpočtu EU. Dnes Cameron zopakoval, že v případě, že britské požadavky nebudou v jednáních o příštím dlouhodobém rozpočtu uspokojeny, je připraven nový finanční rámec zablokovat.
Němci chválí Merkelovou
Rámcová dohoda o jednotném dohledu nad bankami, kterou během maratonu jednání na summitu Evropské unie v Bruselu nastínili zástupci členských zemí EU, je podle německých médií vítězstvím "na body" pro kancléřku Angelu Merkelovou. Dokázala prý přesvědčit ostatní kolegy, aby postupovali pomaleji. Podle guvernéra rakouské centrální banky Ewalda Nowotného bude jednotný dohled plně funkční do roku 2014.
Zástupci 27 zemí unie se během noci dohodli, že do konce letošního roku přijmou právní rámec, který dá Evropské centrální bance (ECB) plnou zodpovědnost za dohled nad všemi bankami. Těch je v celé unii zhruba 6000. Jednotný dohled by měl začít fungovat v průběhu příštího roku, je ale také možné, že v některých zemích bude celý proces pomalejší. Francie a země na jihu Evropy chtěly, aby dohled fungoval hned od ledna, z části proto, aby se aktivoval nový záchranný fond eurozóny. Takzvaný Evropský stabilizační mechanismus (ESM), jak se fond nazývá, pak bude moci pumpovat hotovost přímo do bank.
"Merkelová v otázce bankovní unie zabrzdila (francouzského prezidenta Françoise) Hollandea," napsal na svém webu například list Süddeutsche Zeitung. "Merkelová zastavila spěchajícího Hollandea," přidal se server listu Spiegel Online. Naopak list Die Welt hodnotí summit opatrněji, podle něj to je spíš 1:1, pokud jde o Merkelovou a Hollandea.
Němečtí představitelé už před summitem říkali, že před rokem 2014 nebude žádný jednotný dohled nad bankami fungovat. "Našim ministrům financí dáváme ambiciózní úkol založit do 1. ledna 2013 právní rámec (pro dohled nad bankami). Tento bankovní dohled pak bude vznikat v průběhu roku 2013," řekla Merkelová novinářům v Bruselu. "Naším cílem je mít takový bankovní dohled, který bude hoden svého jména," dodala.
Merkelová a její ministr financí Wolfgang Schäuble už dlouho opakují, že kvalita musí být důležitější než rychlost, s jakou nový bankovní regulátor vzniká. Zdroj z francouzské vlády řekl, že ESM by mohl začít banky rekapitalizovat už v prvním čtvrtletí příštího roku, naopak podle zdroje z Německa je velmi nepravděpodobné, že to půjde tak rychle.
Za Českou republiku se summitu zúčastnil premiér Petr Nečas. Ten už před summitem řekl, že bude chtít záruky, aby jednotný bankovní regulátor nebyl hrozbou pro stabilitu českého finančního systému. Podle Nečase stále existuje možnost, že Česká republika plán na vznik jednotného bankovního dohledu zablokuje.