Japonsko bojuje s vlastním fiskálním útesem o hloubce 38,3 bilionu jenů

Již jen 37 dní zbývá japonské vládě na to, aby na tamní rozhádané politické scéně prosadila klíčový zákon o emisi dluhopisů za 38,3 bilionu jenů na krytí 42 procent výdajů letošního rozpočtu. Pokud se politici nedohodnou, hrozí zemi velké problémy. Tato země totiž velmi spoléhá na trh vládních dluhopisů o skoro dvojnásobném objemu, než je její výkon, a její stabilita závisí na křehké důvěře investorů.

Hrozba nedostatku peněz na vládních účtech japonské vlády začala být reálná již na konci srpna. Kabinet premiéra Jošihika Nody se tehdy rozhodl čelit možnému nedostatku prostředků například k pozdržením platby 4 bilionů jenů regionálním vládám, dočasnému snížení cestovních výdajů, výdajů na údržbu státních budov a sesekání dalších interních nákladů na polovinu. "Že bude japonská vláda bez peněz, to není vymyšlený příběh. Je to skutečná hrozba," přiznal již na konci srpna japonský ministr financí Džun Azumi.

Vládě se sice již podařilo protlačit zákon o financování deficitu v dolní komoře parlamentu. Opozice má však většinu v horní komoře, kde hlasování bojkotuje s cílem přimět japonského premiéra Jošihika Nodu k vypsání předčasných voleb kvůli tlakům ohrožujícím japonské veřejné finance.

Dohady o klíčovém zákoně na financování výdajů vlády na dluhopisovém trhu jsou v Japonsku již každoročním koloritem. Tentokrát však vypadá hrozba neúspěchu jednání reálněji s ohledem na průtahy a neústupnost obou stran. „Dosud jsme to brali jako kohoutí zápasy mezi vládou a opozičními stranami a přistupovali jsme k celé věci s mírným optimismem. Nyní je již třeba brát v úvahu možnost politické kolize a tvrdého přistání,“ varoval ve zprávě pro klienty největší japonské banky Mitsubishi UFJ její hlavní ekonom Jun Inshii.

Vládě podle komentátorů listu Financial Times zbývá k rozetnutí legislativního gordického uzlu již jen poslední parlamentní schůze, která začíná příští pondělí a trvá 33 dní. Pokud se obě strany nedohodnou a zákon neprojde, zavřel by se Japonsko poprvé po několika dekádách přístup na dluhopisové trhy platící za velmi důležitý zdroj financování země.

Rostoucí ostražitost je znát i u samotných investorů. Riziková přirážka, kterou vyžadují za držení dvacetiletého dluhu Japonska proti desetiletému, vzrostla dnes podle agentury Bloomberg až na 92 bazických bodů, což je nejvíce od července 1999. Pro srovnání, v případě je Německa je tento rozdíl 76 bazických bodů.

Japonsko očima ratingových agentur

Agentura Fitch Ratings již v květnu snížila Japonsku rating dlouhodobých závazků v domácí měně o jeden stupeň na „A+“ a výhled ponechala „negativní“ s tím, že fiskální konsolidace v zemi je příliš pomalá a další zvyšování již beztak velmi vysokého zadlužení.

Zatímco průměrné zemi OECD vzrostlo od počátku globální finanční krize zadlužení vůči HDP o 39 procentních bodů a u zemí s ratingem „A“ od Fitche dokonce jen o 8 procentních bodů v případě Japonska byl tento nárůst 61 procentních bodů. Loni dosáhl dluh japonských veřejných financí 230 procent výkonu tamní ekonomiky a Fitch při poslední změně hodnocení japonských závazků odhadl odhad jeho nárůst v letošním roce na 239 procent HDP.

Standard and Poor's má od ledna 2011 hodnocení dlouhodobých závazků Japonska na „AA-“, ale letos upozornila na to, že by mohla zhoršit rating Japonska, pokud jeho ekonomika neporoste dost rychle nebo pokud se bude jeho veřejný dluh nadále zvyšovat. Výhled ratingu Japonska má S&P nyní „negativní“ a agentura tento měsíc varovala, že hádky kolem klíčového zákona zhoršují vyhlídky udržitelnosti dluhu země. Moody’s přistoupila k downgradu naposledy v srpnu loňského roku, a aktuálně rating země drží na „AA3“, tedy také tři stupně pod nejvyšším ratingem, a výhled považuje za „stabilní“.

(Zdroj: Bloomberg, FT, S&P , Moody’s, Fitch)