Vylučuji, že by veřejní investoři, jako jsou vlády, přistoupili k restrukturalizaci dluhopisů Řecka, které mají ve svém držení, uvedl německý ministr financí Wolfgang Schäuble v rozhovoru pro německý rozhlas Deutschlandfunk radio. Podle něj by ale i v případě Řecka mohl být zvážen program zpětného odkupu dluhopisů.
Podle ministra je jednání o takzvaném sestříhání (haircut) dluhu věcí, která nemá co dělat s realitou v členských zemí eurozóny. Podle něj země nemohou legálně odepsat miliardy eur ze státních dluhopisů Řecka. Schäuble se naopak domnívá, že by se mělo začít uvažovat o programu zpětného nákupu dluhopisů, v rámci kterého by Řecko získalo nové půjčky na to, aby země mohla zaplatit starý dluh. Odmítl však spekulovat o podobném programu, dokud trojka zahraničních věřitelů, tedy Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise, nepředloží své zprávy o situaci v Řecku.
Soukromí věřitelé na počátku tohoto roku souhlasili s restrukturalizací řeckého dluhu. V rámci dohody přijali snížení nominální hodnoty dluhopisů ve svém držení o 53,5 procenta. Veřejných věřitelů se restrukturalizace nedotkla, list Der Spiegel však bez uvedení zdroje svých informací napsal, že inspektoři nyní navrhují novou restrukturalizaci dluhu, která by zahrnovala i veřejné věřitele. Podle Schäubleho je však otázkou, zda by v takovém případě vlády eurozóny mohly pokračovat v podpoře Řecka.
V úterý čeká řeckou vládu významný test její soudržnosti. Řecký parlament bude hlasovat o schválení rozsáhlé privatizace podniků zcela nebo částečně vlastněných státem. Dlouho odkládané opatření, které nekompromisně vyžadují mezinárodní věřitelé k částečnému umoření gigantického řeckého dluhu, je považováno řeckými médii za první vážnou zkoušku pevnosti vládní koalice. Její nejmenší člen - Demokratická levice (DIMAR) - již dal najevo, že pro ni nebude hlasovat.
Řecko, které zoufale čeká na uvolnění další mnohamiliardové mezinárodní finanční pomoci, se má v příštích letech vzdát podílů například v elektrárenském gigantu DEI, ropné společnosti EP či v poště a velkých dopravních společnostech včetně správy přístavů.
Opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA) si vymohla jmenovité hlasování jednotlivých poslanců, aby se každý osobně vyjádřil k chystanému údajnému "rozkrádání vlasti". Cíle vytvořit trhliny v dosavadní vládní koalici se jí už podařilo částečně dosáhnout u DIMAR, který se podobně hodlá postavit zřejmě i proti balíku reformních opatření, která zahrnují i další uvolnění pracovního trhu a snižování mezd.
Vládní koalice, v níž je ještě konzervativní Nová demokracie (ND) a socialistický PASOK, sice i bez DIMAR má v 300členném parlamentu většinu 160 poslanců, ale podle severu listu To Vima to začalo vřít i mezi socialisty. Vůdce PASOK Evangelos Venizelos si tak už není jist svými 33 zákonodárci. Stačí, aby si podporu reformám rozmyslela jen třetina z nich, a celý plán zkrachuje.
Odhlasování dalších nepopulárních kroků znamená pro PASOK prakticky jistou politickou smrt. Jeho voličskou základnu tvořili doposud především zaměstnanci, kteří přesměrovali většinu svých sympatií k SYRIZA a DIMAR. Ve volebních preferencích socialisty v poslední době předstihli na třetím místě neonacisté ze Zlatého úsvitu, které by volilo 12 procent potenciálních voličů.
(Zdroj: čtk, Reuters, AP, Kathimerini)