Automobilce se jako jediné v USA podařilo přežít finanční a hospodářskou krizi bez státní pomoci. Po ozdravné kúře na domácím trhu podniká radikální kroky pro zachování ziskovosti v Evropě. Do dvou let uzavře tři výrobní provozy a propustí přes šest tisíc lidí. Rychlostí a rozsahem restrukturalizace zdaleka předčí konkurenci na starém kontinentě, hlavně amerického rivala (GM).
Evropský automobilový trh je na tom špatně. Za letošek zaznamenal 7,2% propad, a klesá tak už čtvrtým rokem po sobě. Mdlý odbyt se odráží ve výsledcích amerických automobilek. Evropské divize a Fordu vykázaly ve 3Q12 velké ztráty a varovaly, že by dohromady letos a příští rok mohly v Evropě utopit 6 mld. USD.
Nejvážněji je poklesem trhu zasažen Opel, spadající pod , který za posledních deset let prodělal miliardy dolarů, vystřídal několik šéfů, prakticky bez přestání vede spory s odbory a jeho modely dostávají v recenzních na frak. Náklady produkce a zaměstnanecký stav jsou vzhledem ke slabé poptávce příliš vysoké.
Analytici se shodnou na tom, že Opel v průběhu krize propásl jedinečnou příležitost učinit hlubší škrty. „Většina investorů by ráda viděla redukci kapacit. Nemusí to nutně být ve stejnou dobu jako , ale doufáme, že podnikne podobné kroky,“ tvrdí Mirko Mikelic z Fifth Third Bank.
Dluhová krize eurozóny zostřila problém nadbytečných kapacit automobilového sektoru nejen poklesem odbytu, ale také růstem fixních nákladů. Podle konzultantských odhadů běží evropské továrny a Fordu na 75 % jejich potenciálu. už sdělil, že v případě, že se uzavření tří továren v Evropě ukáže jako nedostatečné (provozní marže alespoň mezi 6-8 %), bude dál zeštíhlovat.
Konkurenční zatím zaměstnává aliance s trápícím se francouzským koncernem PSA Citroen, která však výraznější zisky přinese nejdřív za čtyři roky. Mezitím Opel vede zdlouhavá jednání s odbory ve své továrně v německé Bochumi.
„Víme, že zaostáváme,“ tvrdí Steve Girsky, viceprezident a dočasný šéf Opelu. Hlavní problém vidí ve zhoršující se image značky a „špatných vztazích“ s odbory v Německu. si s evropskou dcerou neví rady už delší dobu. V roce 2009 to vypadalo, že Opel získá rusko-kanadské duo Magna-Sberbank. 48 hodin před podpisem smluv však z obchodu sešlo.
Finanční krize donutila zavřít výrobní linku v belgických Antverpách. Díky nabídkám vysokého odstupného a předčasných odchodů do důchodu hodlá automobilka letos zredukovat personální stav o 2600 lidí. Celkem Opel v Evropě zaměstnává kolem 40 tisíc lidí, zhruba o sedm tisíc víc.
Evropská divize , jejíž podíl na trhu činí 8,6 %, ve třetím kvartále vykázala ztrátu 478 mil. USD. Management doufá, že situaci v příštím roce zachrání nové modely a že se automobilka do černých čísel dostane kolem roku 2015. , s tržním podílem 7,8 %, v Evropě ve 3Q prodělal 468 mil. USD, což však vykompenzoval solidní nárůst zisku v severní Americe. Obě automobilky se hodlají zaměřit na redukci zásob neprodaných vozů a snížení variabilních nákladů.
začal stupňovat restrukturalizační aktivity v roce 2006, dva roky před krachem Lehman Brothers. Propustil desítky tisíc lidí a zavřel několik výrobních linek. Koncern musel během finanční krize dostat finanční injekci od státu, byl prodán italskému Fiatu.
I v severní Americe je na tom lépe. Jeho hrubá provozní marže na 12 % jasně převyšuje 7,8 %, kterých dosahuje . Podle finančního ředitele amerických aktivit má náskok zhruba dva roky.
(Zdroje: CNBC, ČTK, Bloomberg)