Čínský hrubý domácí produkt přepočtený na hlavu se musí do roku 2020 zdvojnásobit, prohlásil odstupující čínský prezident Chu Ťin-tchao na úvod klíčového 18. sjezdu komunistické strany, který by měl zvolit nové vedení země na dalších deset let. Pro svého nástupce tak Chu stanovil ambiciózní cíl, který nicméně za své vlády sám dokázal splnit.
Od roku 2003, kdy Chu nastoupil, se čínské HDP rozpočtené na obyvatele a přepočtené na paritu kupní síly víc než zdvojnásobilo – z 3000 USD na dnešních 8000 USD. Země se z pozice šesté největší ekonomiky světa posunula na druhou příčku, a předehnala tak Velkou Británii, Francii, Německo a Japonsko. Samotné HDP v absolutním vyjádření se v uvedeném období téměř zpětinásobilo (bez započtení efektu inflace).
Na začátku milénia však země rostla z nízkého základu, se vstupem do středněpříjmové kategorie bude každý další posun vpřed těžší. To si jistě uvědomují budoucí i stávající členové Stálého výboru politbyra, nejdůležitějšího mocenského orgánu strany a státu, jehož nové složení by mělo být oznámeno příští týden po skončení sjezdu. Výsledek kádrové obměny by mohl naznačit, jak vážně to země myslí s reformami, které jsou podle Světové banky nutné k dalšímu hospodářskému rozvoji. Na programu nového vedení by mělo být rozbití státních monopolů, deregulace finančního sektoru a omezení dotací na paliva.
„Odklad reforem si nikdo nemůže dovolit,“ tvrdí Ding Šuang, ekonom hongkongské pobočky (36,05 USD, -6,29%), který dříve pracoval pro čínskou centrální banku. V uplynulé dekádě prý země žila ze změn učiněných v předchozích obdobích. „Nyní jsou tyto dividendy vyčerpány,“ myslí si Ding a poukazuje například na čínský vstup do Světové obchodní organizace v roce 2001 a tržní reformy 80. a 90. let.
Prezident Chu ve svém úvodním projevu prohlásil, že nestátní firmy by měly mít „rovný přístup k výrobním faktorům“. Dále varoval, že hospodářský rozvoj zůstává „nerovnoměrný, nekoordinovaný a neudržitelný“. Čína by dál měla posílit inovační schopnosti, pokračovat v urbanizaci a podpořit domácí poptávku. Usilovněji by podle Chua mělo pracovat i její vedení.
Stanovený cíl zdvojnásobení HDP na hlavu do osmi let víceméně odpovídá předchozím plánům čínského vedení, které počítaly s růstem ekonomiky kolem 7 % ročně. Ding tuto metu považuje za realizovatelnou, i když s růstem počtu obyvatel stále obtížněji dosažitelnou.
Při slavnostním zahájení sjezdu současného čínského prezidenta doprovázel jeho předchůdce Ťiang Ce-min, který stál v čele strany od roku 1989. Novým generálním tajemníkem a prezidentem by se měl stát nynější viceprezident Si Ťin-pching. Obdobná směna se čeká na postu předsedy vlády.
Víc než 2000 delegátů obřího kongresu, kteří pocházejí z úřednictva, armády, státních korporací a provincií, odsouhlasí změny stranických stanov a zvolí nový ústřední výbor. Ten nyní sestává zhruba z 200 lidí a z jeho středu pochází čtyřiadvacet členů politbyra. Devět z nich tvoří stálý výbor, a má tak v zemi nejvyšší moc. Podle odborníků by se výbor měl v budoucnu zmenšit na sedm lidí, čímž by se dostal na úroveň před rokem 2002.
Radikálnější reformy lze podle pozorovatelů čekat až poté, co Si zkonsoliduje svoji mocenskou základnu. Banka (605,04 GBp, -0,46%) očekává, že do několika let by mohl být liberalizován systém úrokových měr, uvolněn směnný kurz jüanu a důraz při financování soukromého sektoru by se měl z bankovních úvěrů přesunout na dluhopisy. To bude vyžadovat překonání odporu lidí a institucí, kterým současný stav vyhovuje. Jsou mezi nimi místní samosprávy a státní podniky, které mají přístup k levným úvěrům státních bank, a také bohatí majitelé pozemků a developeři, kterým se nebudou líbit vyšší daně.
(Zdroje: Bloomberg, CNBC, Trading Economics, World Bank)