Rozvoj dluhové krize v eurozóně zcela zničil myšlenky a motivy, na kterých uskupení stálo a snahu o soudržnost mezi zeměmi v Evropě, uvedl miliardář a investor George Soros. Právě investoři a věřitelé podle něj neúspěch, ve kterém porazily odlišnosti mezi státy myšlenku jejich rovnosti a společných cílů, dostali na starost a na svá bedra.
„Krize eura ohrožuje konkurenceschopnost Evropy, její soudržnost a zlikvidovala motivy, na kterých vznik celé Evropské unie stál. Přitažlivá myšlenka rovných států, které jdou za společným cílem, je pryč či přinejmenším velmi ohrožena, v uskupení převážila rozdílnost mezi zeměmi. A současný stav dostali investoři a věřitelé na starost,“ uvedl Soros.
Epicentrem krize se stalo Řecko. Je pod tlakem zkrocení rozpočtového schodku a deregulace a privatizace ekonomiky, německá kancléřka Merkelová svou návštěvou Řecka signalizovala snahu jej udržet v eurozóně, další a další škrty ale přicházejí do prostředí vnitřního rozkolu v řecké politice, hluboké recese, růstu nezaměstnanosti nad 25 procent a masívních pouličních protestů. Podle Sorose se opomíjí jiná rovina řecké krize. „Řecký úděl rozvinul krizi humanitární, což bychom měli rozpoznat a přijmout,“ uvedl. Pomoc Řecku podle něj musí být společnou snahou Evropy, řekl Soros s tím, že nyní tomu tak není. „Osobně jsem připraven poskytnout Řecku zásadní finanční částku, ale její dostatečnost jistě není pouze v mých silách a možnostech,“ uvedl miliardář Soros.
Zdroj z Evropské unie dnes uvedl, že ani 12. listopad se s nejvyšší pravděpodobností nestane datem, kdy skupina ministrů financí Eurogroup rozhodne o uvolnění další tranše finanční pomoci Řecku v rozsahu 31,5 miliardy eur. Zdroj z řad diplomatů očekává, že rozhodnutí přijde nejdříve na konci listopadu. Již dříve přitom řecká vláda v čele s premiérem Samarasem uvedla, že Řecko disponuje dostatečnými existenčními zdroji k plnění svých nezbytných závazků nejdéle do konce listopadu.
„Nedoceňujeme závažnost a hloubku řecké krize. Rostou rasové nepokoje, etnické násilí. Rostou útoky ze strany neofašistických stran (které již nabyly zastoupení v řeckém parlamentu) a jejich cíle musíme chránit. Není ale možné chránit pouze je, kvůli utlumení těchto tlaků musí být pomoženo celé řecké společnosti,“ řekl Soros.
Vystoupení George Sorose je dalším, které profiluje jeho názor na roli Německa v dluhové krizi. Německo, jako ekonomický lídr Evropy, podle Sorose musí buď převzít větší koláč zodpovědnosti – mimo jiné proto, že právě jeho přístup tlačí Řecko do hlubších a hlubších problémů – nebo eurozónu opustit. „Od Německa Evropa potřebuje podobnou úlohu, jakou naplnily Spojené státy po druhé světové válce. V ekonomické rovině do ní patří i společné evropské dluhopisy,“ řekl Soros. Opačnou možností dle Sorose je měnové osamostatnění se Německa. I to by podle Sorose problém eurozóny rázem vyřešilo poklesem hodnoty eura a adaptací trhu dluhopisů. Díky neexistenci společných dluhopisů dle Sorose stále přetrvává domněnka, že některé státy jsou „bezrizikové“. „Společné dluhopisy by nabídky reálný a pravdivý obraz,“ uvádí Soros na adresu ekonomických a politických vazeb mezi státy eurozóny i celé EU.
Podle Sorose budou kvůli vývoji dluhové krize a jejímu (ne)řešení pokračovat turbulence na finančních trzích a stejného názoru je i další ze známých investorů a právě se Sorosem spoluzakladatel fondů Quantum, Jim Rogers. Druhým faktorem k tomu je dle Rogerse znovuzvolení amerického prezidenta Obamy, což dle něj znamená pokračování měnové politiky Fedu v čele s Benem Bernankem, jehož je Rogers otevřeným kritikem. „Převážnou většinu finančních trhů čekají v nadcházejících letech další turbulence a hlavní měny oslabování a nižší atraktivita pro investory.
Soros míní, že znovuzvolený americký prezident Obama by měl učinit nejméně jednu změnu v zahraniční politice a to intervenovat v Sýrii. „Věřím, že po volbách americká administrativa své rozhodnutí přehodnotí, nejméně na úrovni hlídání bezletové zóny se základnou v Turecku,“ uvedl. Do krize v Sýrii by dle Sorose mezinárodní komunita měla vstoupit.
Syrský prezident Bašár Asad vyjádřil přesvědčení, že o jeho budoucnosti se může rozhodnout je při volbách. V rozhovoru pro ruskou televizní stanici RT, která podle agentury AFP zveřejnila přepis tohoto rozhovoru, varoval před možností dlouhodobého ozbrojeného konfliktu v Sýrii. Tokio dnes potvrdilo svolání mezinárodní konference k Sýrii.
(Zdroj: Bloomberg, CNN, AP, Reuters, CNBC, RT, AFP)