Trh s bydlením býval přítěží, která táhla americkou ekonomiku ke dnu. Nyní je obecně považován za něco, co jí pomáhá udržet se nad hladinou. Index cen nemovitostí Case-Schiller, zveřejněný minulý týden, ukázal, že tyto ceny meziročně rostly šestým měsícem v řadě. To posiluje spotřebitelskou poptávku, protože nemovitosti jsou nejvýznamnější součástí celkového bohatství domácností. Pozitivně se vyvíjí i situace u nově stavěných domů. Jejich počet se totiž nyní nachází nejvýše od července roku 2008 a oživení ve stavebnictví by mohlo výrazně pomoci při snižování nezaměstnanosti.
Jed Kolko je hlavním ekonomem internetových stránek Trulia, které se zaměřují na trh realit. Sestavuje „barometr trhu s bydlením“. Ten odráží počet nově stavěných domů, prodeje existujících a počet zabavených nemovitostí. Poslední hodnoty tohoto barometru ukazují, že trh s bydlením je relativně k dlouhodobému normálu na úrovni 47 %. Před třemi měsíci se ale pohyboval na úrovni 34 % a zaznamenal tak největší čtvrtletní zlepšení za dobu 18 měsíců, kdy je barometr sestavován. Býci si tak mohou vybrat ze záplavy dat, která ukazují na zlepšení situace v tomto segmentu ekonomiky. Jaká je ale příčina tohoto vývoje?
Tim Iacano z Iacano Research se domnívá, že rozhodující význam při zlepšení na trhu nemovitostí má stimulační politika Fedu. Ten drží sazby blízko nuly už od roku 2008 a k tomu přidal kvantitativní uvolňování, v jehož rámci nakupuje vládní dluhopisy a další cenné papíry. Poslední kolo kvantitativního uvolňování bylo zaměřeno přímo na trh cenných papírů krytých hypotékami (MBS), což skutečně vedlo ke snížení hypotéčních sazeb na rekordní minima.
Jedním z kanálů, přes které tato politika stimuluje ekonomiku, je zvyšování hodnoty nemovitostí. Nižší sazby totiž znamenají, že roste cena, za kterou jsou kupci ochotni nemovitosti kupovat. A tento růst cen může být i dramatický. Iacano například odhaduje, že při dnešních hypotéčních sazbách na úrovni 3,3 % může měsíční platba ve výši 1 100 dolarů financovat hypotéku ve výši 280 000 dolarů. Pokud by se sazby vrátily na dlouhodobý historický průměr ve výši 6,5 %, pak by stejná měsíční platba zafinancovala dolarovou hypotéku ve výši pouhých 193 000 dolarů.
Iacano uznává, že za „podivně“ nízké sazby nemůže jen Fed. Sazby totiž klesají vždy, když se ekonomika nachází v útlumu. Agresivní politika Fedu je ale pravděpodobně tím rozhodujícím faktorem. Můžeme namítat, že růst cen nemovitostí je přesně tím, čeho chtěl dosáhnout a ekonomika je na tom díky němu lépe. Musíme se ale také ptát, co se stane, až Fed kvantitativní uvolňování ukončí. Může dojít k tomu, že prodeje MBS povedou k propadu cen nemovitostí? Bez ohledu na to, kdo bude v budoucnu v čele Fedu, půjde jistě o složité téma. Nyní je ale trh nemovitostí v porovnání s dlouhodobější historií stále utlumen a před sebou tak máme ještě dlouhou cestu. Obavy i přesto budí fakt, že hlavní tahoun oživení závisí především na politice Fedu. Z oživení na trhu nemovitostí bychom se tak neměli přehnaně radovat.
(Zdroj: Time)