Píše se rok 1872, Spojené státy prochází obtížným obdobím rekonstrukce po zničující občanské válce. Ve snaze podpořit osidlování dosud neosvojeného území na západě země prezident Ulysses Grant podepisuje zákon, který těžaře zlata, stříbra a dalších kovů osvobozuje od placení koncesních poplatků. Legislativa platí dodnes a důlním konglomerátům šetří stovky milionů dolarů. To se teď možná změní.
„Je nehorázné, že v době bilionových deficitů se nepídíme po větších příjmech z veřejných pozemků,“ prohlašuje demokratický senátor Tom Udall z Nového Mexika. Zrušení úlev pro dobývání nerostných surovin je podle něj tím správným místem, kde je třeba začít. On a další kongresmani se budou snažit stařičký zákon změnit, a získat tak pro přetížený státní rozpočet dodatečný zdroj příjmů.
Americké fiskální problémy jsou v posledních měsících středem pozornosti dění ve Washingtonu. Státní pokladně, která pokaždé v posledních čtyřech letech hospodařila se schodkem přes 1 bilion USD, by mohly peníze na platy, penze a veřejné služby dojít na konci února. Ministr financí Timothy Geithner oznámil, že vláda si na provoz nyní „půjčuje“ z penzijního fondu federálních zaměstnanců. Dluhového stropu ve výši 16,4 bilionu USD bylo dosaženo už na konci prosince. Od té doby se ministerstvo uchyluje k nejrůznějším účetním trikům, aby se nedostalo do insolvence.
Důlní firmy tvrdí, že se vyšším odvodům nebrání, avšak licenční sazba 12,5 %, kterou nyní na federální půdě odvádí těžaři ropy a plynu, se jim zdá být příliš vysoká. „Jedná se o záležitost, o níž jsme vždy připraveni diskutovat,“ tvrdí Carol Raulstonová, mluvčí National Mining Association, která sdružuje těžaře jako (3439,5 GBp, -0,53%), (2061,5 GBp, -0,72%) či . Vysoké mzdové náklady a přísná environmentální legislativa podle ní ztěžují podnikání v sektoru. Akceptovatelnou výši nárůstu daňového břemene mluvčí uvést nechtěla.
Jelikož jsou ropa, plyn a uhlí považovány za veřejné bohatství, je jejich těžba zatížena zvláštním poplatkem. Na tzv. tvrdé horniny typu zlata a stříbra se však tato povinnost kvůli zákonu z roku 1872 nevztahuje. Těžaři nicméně odvádí poplatek za přidělení pozemku a roční dávku na údržbu. Za fiskální rok 2011 takto doly s tvrdými horninami státu zaplatily 64 mil. USD.
Američtí zákonodárci se o změnu legislativy pokoušeli už v minulosti. Narazili však na odpor těžařů, podle nichž má odvětví klíčový význam pro ekonomiku odlehlých států jako Nevada, odkud pochází vůdce demokratické většiny v Senátu Harry Reid. V Nevadě je soustředěno několik zlatých dolů a také společnosti (34,13 USD, -0,03%) Gold, světové jedničky v těžbě. Změna zákona prošla v roce 2007 Sněmovnou reprezentantů, ale byla zablokována v Senátu.
Odhady objemu dodatečných příjmů se značně rozcházejí. Poslanec Edward Markey ze státu Massachusetts odhaduje, že při sazbě 12,5 % by si státní kasa za deset let polepšila o 3 mld. USD. Podle ministerstva vnitra, které přiděluje koncese, by dodatečný příjem během této doby činil pouhých 80 mil. USD. Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) ve svém vyhodnocení zamítnuté novely z roku 2007 dodatečný příjem vyčíslil na 300 mil. USD během deseti let. Návrh počítal s 8% sazbou pro nové doly a se 4% prostávající. Od té doby však ceny zlata a dalších kovů vyrostly na víc než dvojnásobek. Do rozpočtu na letošní rok prezident Barack Obama zahrnul 5% sazbu pro nově otevřené doly.
Ve Spojených státech probíhá snaha o širší revizi systému zdanění energetického a těžařského sektoru. Boom těžby ropy a plynu pobízí státy, aby po federální pokladně chtěly větší část z odvodů, zejména z podmořské produkce, Argumentují tím, že nesou hlavní břemeno rizika poškození životního prostředí, jak ukázal katastrofální únik ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu v roce 2010.
(Zdroje: Bloomberg, CBO)