Aktualizováno Potřeba dalšího uvolnění měnové politiky je menší než v předchozích měsících. Shodla se na tom většina členů bankovní rady na jejím posledním zasedání ve středu 6. února. Důvodem je slabší kurz koruny. Zároveň ale centrální bankéři upozornili, že takový pohled se může v následujících měsících opět změnit. Vyplynulo to z diskuse bankovní rady 6. února, uvádí dnes zveřejněný záznam.
Bankovní rada se v únoru rozhodla jednomyslně ponechat úrokové sazby na rekordně nízkých úrovních. Základní úroková sazba 2T repo, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na úrovni 0,05 procenta. Jelikož jsou úrokové sazby prakticky na nule, dalším krokem uvolnění měnové politiky by byly zřejmě v poslední době hojně diskutované devizové intervence.
"V diskusi navazující na prezentaci situační zprávy se bankovní rada shodovala, že od projednávání poslední situační zprávy nedošlo v jejím hodnocení celkové ekonomické situace k výrazným změnám," uvádí záznam. Shoda podle materiálu panovala mezi členy bankovní rady také v tom, že v souhrnu jsou rizika nové prognózy vyrovnaná a že ponechání sazeb na současné úrovni je adekvátní reakcí měnové politiky.
Bankovní rada ČNB 6. února sice podle očekávání ponechala klíčovou repo sazbu na 0,05 %, hlavní pozornost ovšem patřila slovům o devizovém kurzu, co by nejpravděpodobnějšímu nástroji pro případné další uvolnění měnové politiky. Nicméně guvernér ČNB Miroslav Singer uvedl, že oslabení koruny v poslední době již uvolnilo měnové podmínky a snížilo potřebu zásahu měnové politiky. Devizový trh tato slova poněkud zaskočila a koruna po nich posílila z 25,75 pod 25,40 EUR/CZK, zatímco před měnovým jednáním oslabovala.
Horší výhled schodku a dluhu
Česká národní banka zhoršila pro letošní rok odhad vývoje deficitu veřejných financí na 2,7 procenta hrubého domácího produktu. V listopadu počítala se schodkem 2,6 procenta, vyplývá z dnešní Zprávy o inflaci publikované ČNB. S horším vývojem banka počítá i pro rok 2014, na kdy nově předpověděla deficit na 2,5 procenta HDP oproti listopadovým 2,4 procenta. Ministerstvo financí počítá letos s poklesem deficitu na 2,9 procenta.
Výrazněji zhoršila ČNB odhad vývoje celkového vládního dluhu, který je tvořen dluhem vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů. Podle odhadů by měl v poměru k HDP letos stoupnout na 48,2 procenta HDP a v roce 2014 na 49,6 procenta. V listopadu odhady ČNB přitom počítaly s 45,3 respektive 46,9 procenta HDP. Celkový vládní dluh podle kritérií pro přijetí eura nesmí překročit 60 procent HDP.
Celková inflace u cíle, koruna bude zvolna posilovat
Ve zveřejněné zprávě o inflace centrální banka uvádí odhad, že celková inflace se bude v letošním roce i přes významné dopady daňových změn pohybovat poblíž 2% cíle ČNB, po odeznění dopadů daní pak klesne mírně pod cíl. Měnověpolitická inflace se bude dle ČNB na celém výhledu, tedy včetně horizontu měnové politiky, pohybovat v dolní polovině tolerančního pásma cíle.
Česká ekonomika v letošním roce dle prognózy ČNB poklesne o 0,3 % vlivem pokračující restriktivní fiskální politiky a jen pozvolna oživující zahraniční poptávky. V roce 2014 ekonomika vzroste o cca 2 %. Nominální měnový kurz vůči euru má dle centrální banky „velmi pozvolna posilovat z úrovně 25,5 CZK/EUR předpokládané pro první čtvrtletí 2013“.
S prognózou ČNB je konzistentní mírný pokles tržních úrokových sazeb a jejich následný růst až od poloviny roku 2014. „Ve srovnání s minulou prognózou působí domácí ekonomika více protiinflačně, to je však z hlediska výhledu inflace a úrokových sazeb kompenzováno předpokládaným slabším kurzem koruny,“ uvedla ČNB.