Známý ekonom Martin Feldstein na stránkách Project Syndicate tvrdí, že výnosy amerických vládních dluhopisů jsou nyní na neudržitelně nízké úrovni. To podle jeho názoru přímo implikuje, že se na trhu dluhopisů a dalších cenných papírů vytvořila bublina. Ta praskne ve chvíli, kdy sazby začnou růst a tento vývoj sebou přinese i bankroty bank a hluboké problémy ve finančním systému.
Feldstein se domnívá, že v současné době jsou reálné výnosy dlouhodobých amerických dluhopisů záporné, v minulosti se ovšem pohybovaly nad 2 %. Pokud navíc vezmeme v úvahu současné vysoké deficity a federální dluh, měly by reálné výnosy dluhopisů ležet „mnohem výše“ než v minulosti. Sazby podle ekonoma uměle snižuje Fed svým programem kvantitativního uvolňování. Svou politikou se snaží stimulovat ekonomickou aktivitu, tato stimulace je ale „v této době velmi malá a riziko finanční bubliny vyvolává velké obavy“. „I kdyby tato politika nevedla k vysoké inflaci, možná budeme jednou na současné období hledět jako na dobu, kdy vládní politika vedla ke ztrátám a finanční nestabilitě,“ uzavírá ekonom své zamyšlení.
Podobné úvahy nenechaly v klidu řadu ekonomů. Výhrady na svém blogu formuloval i Brad DeLong. Ten se hned na začátku přiznává, že se mu nedaří Feldsteinovu logiku pochopit. Poukazuje na to, že zvýšení sazeb by v prostředí vysoké nezaměstnanosti působilo negativně. Navíc podle něho platí, že čím dříve budou sazby zvýšeny, o to větší ztráty dluhopisoví investoři utrpí a tudíž nemá smysl snažit se o co nejrychlejší posun k vyšším sazbám. Podobný argument platí s ohledem na to, jak rychle by měl Fed ukončit kvantitativní uvolňování a nakoupené dluhopisy začít prodávat. Podle DeLonga by je měl namísto prodejů držet až do doby splatnosti. Právě prodeje dluhopisů ze strany Fedu by totiž snižovaly jejich ceny, což by se mohlo negativně projevit v rozvahách bank. Ty by v rámci prevence krize měly měnit strukturu svých závazků a namísto využívání „horkých peněz“ by měly zvýšit svůj kapitál.
Feldsteinovými závěry je překvapen i Paul Krugman, který na svém blogu píše: „Možná, že tu je dluhopisová bublina. Domníval jsem se ale, že Feldsteinovy argumenty jsou přesně ty, které jsme vyvrátili jako nesmyslné již před lety. Proč máme fiskální deficit? Protože poptávka soukromého sektoru zkolabovala. Jeho přebytky se prudce zvýšily a zrcadlově se stalo to samé s vládními deficity, a to hlavně prostřednictvím fungování automatických stabilizátorů. Nacházíme se v situaci, kdy panuje malá poptávka po financích a tudíž se dá čekat, že výnosy dluhopisů budou nízko. ... Feldstein ale z nízkých sazeb udělal záhadu a pro její vysvětlení se chopil toho prvního, co se namanulo. Tedy kvantitativního uvolňování. A z toho je dokonce schopen vyvodit, že bychom v prostředí masové nezaměstnanosti měli utáhnout monetární politiku“.
Zdroj: Blog Brada DeLonga, blog Paula Krugmana, Project Syndicate