Ministři financí eurozóny schválili záchranný úvěr pro Kypr za podmínek odpovídajících dohodě mezi Trojkou a Nikósií z konce března ve vzduchu je ale žádost o další peníze. Kypr má od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF) obdržet celkem deset miliard eur. Na tiskové konferenci v Dublinu to dnes řekl šéf takzvané Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem s tím, že dříve diskutované prodeje kyperského zlata jsou na rozhodnutí země samotné. Kyperský prezident ale již odeslal do Bruselu žádost o další finanční pomoc, která by mohla mít jinou podobou, než je přímá půjčka.
Záchranný úvěr má zemi s přebujelým bankovním systémem zachránit před bankrotem. Záchranný fond eurozóny z celkové částky deseti miliard eur poskytne devět miliard, MMF dodá miliardu eur. Kypr si pak ještě vlastními silami obstará dalších 13 miliard eur. Velká část těchto peněz přitom bude pocházet z uzavření druhé největší banky Laiki a restrukturalizace největšího kyperského finančního ústavu Bank of Cyprus.
V rámci dohody se zahraničními věřiteli bude Nikósie muset zabavit část vkladů v kyperských bankách nad 100.000 eur. Kypr musí kvůli záchrannému úvěru rovněž omezit svůj bankovní sektor. Z dokumentů Trojky také vyplývá, že velikost bankovního sektoru již od sjednání úvěru prudce klesla. Dříve prý činila více než pětinásobek kyperské ekonomiky, zatímco nyní činí více než trojnásobek, za což Euroskupina Kypr pochválila.
Agentura DPA s odvoláním na kyperské vládní zdroje napsala, že kyperský kabinet již předložil parlamentu řadu úsporných zákonů. Je mezi nimi drastické snížení platů státních zaměstnanců a důchodů, které by mělo platit od 1. června. Zvýší se také daň z přidané hodnoty na 19 procent z nynějších 17 procent, sazba daně z příjmu právnických osob z deseti procent na 12,5 procenta a prudce porostou rovněž další daně.
Od Evropské unie však dnes nezaznívala na adresu Kypru jen pozitivní slova. Eurokomisař Oli Rehn dnes varoval, že ekonomice země hrozí letos pád až o 15 procent. Poslední prognóza Evropské komise přitom počítá pro letošek „jen“ s 8,7% poklesem. „Nezastírám, že za současných okolností, existuje opravdu určitá míra nejistoty ohledně konkrétního čísla, jestli to bude 10 procent, 12,5 procenta nebo 15 procent, o kolik klesne ekonomická aktivita,“ řekl dnes Rehn podle agentury DPA. Kolem budoucího vývoje v zemi je totiž podle eurokomisaře pro měnové otázky nyní příliš mnoho nejistot.
Další peníze mimo úvěr?
Samotná kyperská vláda již před týdnem přiznala, že letos může ekonomiku postihnout hlubší recese, než původně plánovala. „Recese v roce 2013 nemusí být na úrovni 8,7 procenta, jak jsme čekali, ale může dosáhnout až 13 procent,“ uvedl před týdnem mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides. Za důvod hlubšího propadu mluvčí vlády také označil dopady nutných úsporných opatření a restrukturalizaci země.
Mluvčí kyperské vlády také již dříve oznámil, že celkem bude země na záchranu před bankrotem potřebovat až 23 miliard eur. Dosud se počítalo s částkou 17,5 miliardy eur. Kyperský prezident Nikos Anastasiadis dnes proto oznámil, že hodlá požádat představitele Evropské unie o dodatečnou pomoc. Podle úředníků z Bruselu tato dodatečná pomoc neznamená navýšení záchranného úvěru, ale jiné formy pomoci. Lucemburský ministr financí Luc Frieden ale ještě před dnešním jednáním ministrů financí uvedl, že EU a Mezinárodní měnový fond záchranný úvěr zvýšit nemohou.
Podle úředníků v Bruselu, na které se odvolává agentura Reuters, však bylo oznámení prezidenta v médiích nesprávně interpretováno a Kypr žádá o jiné formy pomoci. Mezi jinými zvažuje, zda by mohl rychleji využít peníze ze strukturálních fondů. "Je to žádost o vyšší podporu a finanční asistenci od našich partnerů v EU ve středně dlouhém období vzhledem k finanční a ekonomické situaci, které Kypr čelí," řekl jeden z kyperských úředníků v Bruselu Michalis Kumides. Jako příklad uvedl, že by EU mohla ulevit Kypru při čerpání pomoci ze strukturálních fondů. Fondy jsou součástí dlouhodobého rozpočtu a používají se na spolufinancování projektů v méně rozvinutých zemích EU. Jednotlivé projekty získávají peníze z fondů v dlouhém časovém horizontu, peníze plynou postupně v pravidelných splátkách po dobu několika let. Jednou z možností je, že by Kypr mohl v prvních letech dostávat na projekty více peněz, než v letech pozdějších. Tato metoda již byla využita při pomoci Řecku.
Guvernér kyperské centrální banky Panicos Demetriades dnes večer varoval, že nezávislost centrální banky je v současnosti ohrožena. Vláda se chce podle něho vměšovat do restrukturalizace bankovního sektoru a tlačí na prodej zlatých rezerv, o kterých má rozhodovat výhradně centrální banky. Demetriadesovi i jeho rodině bylo navíc prý již vyhrožováno smrtí. Brusel i ECB dnes uvedly, že žádný tlak na prodej kyperských zlatých rezerv nevyvíjejí a rozhodnutí je zcela na Nikósii.
(Zdroj: ČTK, DPA, Reuters)