Aktualizováno Mezinárodní měnový fond přiznal "významná selhání" při pomoci Řecku. V neobvykle upřímném hodnocení svého postupu při záchraně Řecka, které zveřejnil v noci na dnešek, fond uvedl, že mimo jiné podcenil, jak hodně mohou úsporná opatření stlačit již tak slabou ekonomiku. Evropská komise dnes jakákoli pochybení důrazně odmítla.
Řeckou ekonomiku v posledních třech letech drží nad vodou záchranné úvěry od Evropy a MMF. Řecko však výměnou za finanční pomoc muselo slíbit přísná úsporná opatření, která dále zhoršila recesi v zemi. Ta nyní trvá již šestým rokem. Řecko doposud získalo ze záchranných úvěru 200 miliard eur (5,2 bilionu Kč), celkem má obdržet 240 miliard eur.
Opatření nařízená Evropskou unií a MMF snížila rozpočtový deficit země. Řecko se však kvůli nim propadlo do hlubší recese, než MMF a EU očekávaly. Míra nezaměstnanosti pak vystoupila na rekordních 27 procent.
MMF uvedl, že se svými partnery výrazně podhodnotil dopad úsporných opatření, mezi které patřily výdajové škrty a zvýšení daní. V období let 2008 až 2012 ekonomika klesla o 22 procent a letos zřejmě klesne již šestým rokem za sebou. Řecko se tak dostalo do nejhorší recese, jakou kdy zaznamenala země v době míru. Nicméně fond zdůraznil, že nemohl zpomalit tempo utahování opasků.
Dalším chybným krokem bylo, že Řecko neplnilo čtyři hlavní kritéria, která musí žadatel o podobnou pomoc splnit. Jedním z těchto kritérií je udržitelnost dluhu. MMF opakovaně tvrdil, že řecká vláda by měla být schopna splácet své dluhy včas, nicméně ve skutečnosti zde bylo mnoho nejistot. Fond rovněž přiznal, že v případě Řecka snížil laťku při hodnocení dluhu, což mohlo vyvolat obavy o nestrannost fondu. V době poskytnutí pomoci někteří členové kritizovali MMF, že dal Řecku vzhledem k velikosti jeho ekonomiky příliš mnoho peněz, a obviňovali fond, že se nechá příliš ovlivňovat svými členy z Evropy.
Mluvčí Evropské komise Simon O'Connor dnes jakékoli chyby důrazně odmítl. Uvedl, že komise zcela nesouhlasí se závěrem MMF, že řecký dluh se měl restrukturalizovat již v roce 2010 a ne až v roce 2012. Podle O'Connora by to bývalo mělo "zničující důsledky", protože eurozóna neměla ještě k dispozici nástroje, jak bránit šíření dluhové krize.
Mluvčí komise také odmítl závěr fondu, že komise nemyslela na prorůstová opatření. Stejně tak řekl, že komise nijak neohýbala pravidla, jak naznačuje MMF v souvislosti s kritérii o udržitelnosti řeckého dluhu.
Navzdory pochybením MMF věří, že záchrana byla úspěšná a nutná, aby zabránila rozšíření problémů do zbytku eurozóny a na celou globální ekonomiku. Za úspěch považuje to, že Řecko zůstalo v eurozóně a vedlejší efekt na globální ekonomiku se podařilo výrazně zmírnit. "Nicméně, byla zde také významná selhání," uvádí zpráva.
Chybou byla také přílišná důvěra v řecké politiky a v jejich ochotu prosadit požadované reformy. Za některé problémy si však podle MMF může Řecko samo. Mimo jiné země protahovala zavedení strukturálních reforem, jako zlepšení výběru daní a privatizaci.
Také mluvčí komise tvrdil, že za hluboký propad řecké ekonomiky mohou i spekulace trhů na řecký pokles, politická nestabilita a problémy s naplňováním plánu. Zdůrazňoval, že šlo o "bezprecedentní mimořádnou situaci".