Jednou z největších atrakcí právě probíhající letecké show v Paříži nebyly nové modely Airbusu ani , ale ruský stíhací letoun Suchoj 35, který se při živé letecké ukázce poprvé představil v Evropě. Zcela v duchu sovětské tradice víceúčelový bitevník předvedl manévry, které by mu mohl závidět leckterý západní soupeř. Su-35 je vybavený obrannými systémy a zbraněmi, jež se poprvé po mnoha letech vyrovnají konkurenci evropských a amerických zbrojovek.
„Ukazujeme, že pevně držíme pozici jednoho ze světových lídrů,“ tvrdí Michail Pogosjan, výkonný ředitel velkého aeroholdingu OAK, pod nějž spadá konstrukční kancelář Suchoj. Holding byl vytvořen na příkaz prezidenta Vladimira Putina v roce 2006 v rámci snah o konsolidaci a obnovu těžce zkoušeného leteckého průmyslu.
Několik let tvrdé práce podle všeho přináší ovoce. Stejně jako Su-35 míří na světové exportní trhy střemhlav celý ruský vojensko-průmyslový komplex. Pomáhá mu zotavení z rozpadu starých dodavatelských řetězců, ale i růst ruských obranných výdajů a větší pozornost vlády.
Podle údajů Stockholmského mezinárodního institutu mírového výzkumu (SIPRI) ruský zbrojní export za posledních dvacet let vzrostl na čtyřnásobek. Většina růstu přitom připadá na posledních pár let. Jen v loňském roce se vývoz meziročně zvýšil o 12 % na 15 mld. USD, což Rusko zařadilo na druhou příčku v globálním srovnání (první patří Spojeným státům). Podle společnosti Rosoboronexport, monopolního vývozce ruské zbrojní techniky, putovalo 43 % dodávek do Asie, přičemž mezi nejdůležitějšími klienty byly Indie, Vietnam a Čína.
Za přední příčku ve zbrojním sektoru Rusko pořád vděčí dědictví studené války. U většiny strojů, které do Paříže dorazily, se jednalo o modernizované verze letounů sovětské provenience. Například Su-35 je jedním z mnoha následníků bitevníku Su-27, který poprvé vzlétl v roce 1977, i když se oproti původnímu Su-27 vyznačuje celou řadou konstrukčních a technických změn. Bojová helikoptéra Kamov 52, která si pozornost získala díky dvojici na sobě postavených rotorů otáčejících se jeden proti druhému, je upravenou verzí modelu z roku 1982.
Ruské letouny stále postrádají nejmodernější elektroniku či použití kompozitních materiálů a všeobecně vyžadují více údržby, což může výrazně prodražit provoz. Přesvědčují ale odolností, zevrubným testováním a v neposlední řadě i cenou. „Dostanete docela sexy letadlo s velmi dobrými schopnostmi a zaplatíte výrazně méně než za západní stroje,“ tvrdí Francis Tusa z britského magazínu Defence Analysis.
Jednou z mála vad na kráse Su-35 je tak fakt, že jeho drak je z 80 % vyroben ze slitin hliníku a lithia a jen zbývajících 20 % tvoří kompozitní materiály, což omezuje jeho schopnost zneviditelnit se. Prý však dokáže detekovat neviditelné letouny typu amerického F-35 na 90 kilometrů.
OAK hodlá do zahraničí vyvézt 100 kusů Su-35 a svůj nejžhavější model prezentuje jako plnohodnotného soka studenoválečných bitevníků F-15 od a F-16 od . Dokonce si troufá i na stíhačku Eurofighter Typhoon, vyráběnou konsorciem evropských zbrojovek.
Západní výrobci jsou si rostoucí konkurence dobře vědomi. „Očekávám, že budou podávat nabídky na více místech po celém světě,“ prohlašuje Chris Raymond ze zbrojní divize s tím, že základní orientací Rusů zůstanou jejich tradiční zákazníci disponující staršími modely, jako například Indie.
Ruský tah na globální exportní trh přichází v době, kdy se o získání více zahraničních zakázek snaží i evropské a americké zbrojovky sužované poklesem obranných výdajů mateřských vlád. Škrty postihly tvrdě Pentagon i britské ministerstvo obrany. Snižování obranného rozpočtu ohlásila i Francie.
Statistiky SIPRI ukazují, že navzdory finanční krizi světový obchod se zbraněmi v uplynulých letech jen kvetl. V porovnání s obdobím let 2002-2006 vzrostla hodnota obchodů o 24 %. Mezi pěti největšími příjemci zbraní v letech 2007-2011 figurovaly čistě asijské státy.
(Zdroje: WSJ, RIA-Novosti, RT)