Mají mít obří banky na Wall Street moc i nad komoditním trhem? Je jejich všudypřítomnost – od ropovodů přes elektrárny po obří sklady – pro sektor a jeho zákazníky přínosem? Tyto a další otázky budou dnes projednávány ve výboru pro bankovnictví amerického Senátu, který se bude snažit zástupce bank řádně proklepnout.
Slyšení se odehrává v době, kdy banky v čele s , a , které loni na komoditních obchodech utržily 4 mld. USD, čelí mnoha obviněním z manipulace s tržními mechanismy. Navíc začíná do komoditních operací velkých finančních domů v New Yorku šťourat i centrální banka.
Proti bankám se v Senátu postaví například velcí odběratelé hliníku typu nápojového gigantu MillerCoors. Budou tvrdit, že nadvláda bank nad sklady průmyslových kovů vytlačila náklady v oboru zbytečně o 3 mld. USD výš. Přidají se jistě i zástupci z dalších segmentů komoditního trhu. Válka mezi bankami a odběrateli propukla na několika frontách a vrhla do záře reflektorů obchodní praktiky, které dosud pozornosti regulátorů unikaly.
Situaci výrazně zdramatizovalo páteční prohlášení Fedu, podle něhož centrální banka přezkoumává klíčové rozhodnutí z roku 2003, které komerčním bankám poprvé umožnilo obchodovat s fyzickými komoditami typu benzínu, uhlí či kávy. Až dosud se pozorovatelé domnívali, že Fed pouze uvažuje o tom, jestli je rozumné nechat banky vlastnit aktiva svázaná s obchodem komoditami – ropovody, sklady atd. Nyní se pozornost centrálních bankéřů obrací k samotnému obchodování.
„Od roku 2003 naše vláda a centrální banka umožnily nevídané smíchání bankovních a obchodních aktivit. Zatím se tenhle velký experiment ukazuje být výhodnější pro banky, spíš než pro spotřebitele,“ uvedl Joshua Rosner, analytik u Gramar Fisher & Co, v písemném podkladu pro dnešní senátní slyšení.
Kritici bank nezpochybňují jejich právo na obchodování s komoditními deriváty, ale jejich majetkové podíly v infrastruktuře, která umožňuje vertikální propojení obchodních aktivit a získání značných výhod vůči protistranám. Další sporný bod spočívá v tom, jestli se má bankám dál umožnit vlastnictví fyzických komodit, které slouží jako podklad pro emitované deriváty.
A útoků na banky přibývá. Minulý týden Komise pro obchodování s komoditami a futures (CFTC) vypálila další ránu, když ohlásila možnost vyšetřování aktivit bank souvisejících se skladování kovů – lukrativního a kontroverzního byznysu, který se v poslední době stal potenciálním politickým hromosvodem. „Velkým investičním bankám by nemělo být dovoleno skladovat fyzické komodity jako palivo či stavební materiál s cílem nafukovat ceny pro spotřebitele a malé podniky,“ prohlásil včera k tématu senátor Ed Markey z Massachusetts.
a v roce 2010 skoupily velké provozovatele skladů londýnské burzy kovů LME. Během následujících let LME nashromáždila obrovské zásoby hliníku a dalších důležitých komodit, takže teď odběratelé musí na dodávky čekat až 18 měsíců. To si podle nákupčího komodit a kovů v MillerCoors Tima Weinera od odběratelů loni vyžádalo platbu zbytečně vysokých prémií v rozsahu 3 mld. USD.
také vyjednává výši pokuty s federálním úřadem pro regulaci energetického trhu. Kvůli obvinění z toho, že její tradeři manipulovali s cenami elektřiny v Kalifornii a na Středozápadě, banka pravděpodobně zaplatí přes 400 mil. USD.
ve Spojených státech mají vlastnictví aktiv nutných pro obchodování s komoditami zakázáno. a , které se z investičních bank po finanční krizi v roce 2008 přeměnily na klasické komerční, však tvrdí, že jejich rozsáhlé aktivity v komoditním sektoru jsou možné na základě přejaté klauzule zákona z roku 1997, který smazal hranice mezi investičními a komerčními bankami. Fed by o tomto nároku měl rozhodnout do poloviny září.
(Zdroje: Reuters, Bloomberg)