Proti plánům vedení OKD se chystá 17. září demonstrovat stovky horníků. Chtějí si tak vybojovat přijatelnou mzdu a zachování pracovních míst. Jednání o kolektivní smlouvě na příští rok se zadrhla v otázce snižování platů. Zatímco v květnu bylo plánováno plošné snížení o 10 procent v letech 2013 až 2017, které odbory odmítly podepsat, do právě začínajícího nového kola jednání o smlouvě platné od příštího roku šly odboráři s požadavkem poklesu mezd o 7 procent, ale management prý přišel s návrhem snížení personálních nákladů až o pětinu.
„Vedení firmy nás chce odřít o 20 procent platu. To je neúnosné. Zaměstnanci nám dali jasně najevo, že tudy vyjednávání o kolektivní smlouvě vést nemáme,“ řekl předseda Sdružení hornických odborů Jaromír Pytlík. Řízená demonstrace tak podle něho byla s ohledem na rostoucí nervozitu a nespokojenost horníků nejlepším řešením. „Měli jsme strach, aby se nepouštěli do něčeho sami. I proto jsme začali připravovat společnou demonstraci,“ vysvětlil včera.
Dnes odpoledne mluvčí OKD Mark Síbrt řekl, že firma předala odborům návrh nové kolektivní smlouvy pro léta 2014 až 2018, v níž navrhla zcela nový model odměňování. Návrh počítá se zachováním mzdových tarifů u dělnických profesí a s omezením mimořádných složek příjmu, jako jsou třinácté a čtrnácté platy a prémie, a také benefitů, například příspěvků na penzijní připojištění a na životní pojištění. Výdělky zaměstnanců by podle návrhu měly být závislé na hospodářských výsledcích společnosti. Síbrt uvedl, že hlavním cílem společnosti je snížení personálních nákladů o 20 procent kvůli přetrvávající krizi na trhu s uhlím.
Odboráři návrh podle Jaromíra Pytlíka proberou a s vedením firmy se znovu sejdou příští týden ve středu na Dole Darkov, kam společnost stěhuje své ředitelství.
Boj o kolektivní smlouvu a platy horníků
Odbory a vedení těžební firmy OKD začaly s jednáním o kolektivní smlouvě v OKD na roky 2013 až 2017 již na jaře a v dubnu byla již téměř připravena k podepsání. Pak však mateřská společnost (23,6 CZK, 2,16%) oznámila, že kvůli špatným hospodářským výsledkům firmy a situaci na trhu s uhlím musí udělat úsporná opatření za 100 milionů eur a navrhla například i plošné snížení mezd o desetinu. Odboráři se postavili proti a nakonec s vedením OKD podepsali jen úmluvu ohledně mzdových přídavků na letošní rok a o "velké" kolektivní smlouvě od té doby (i s pomocí mediace) jednají dál.
Šéf OKD Ján Fabián minulý týden v rozhovoru pro HN vyjádřil své přesvědčení, že nová kolektivní smlouva bude s odbory dojednána do konce roku, kdy přestává platit ta dosavadní. „Teď bude naše i jejich pozice jiná. A já chci, aby se obě strany dohodly, chci, aby lidé chodili do práce a byli motivovaní, nechtěli odejít do jiných firem," vysvětlil Ján Fabián.
Dle šéfa OKD se jedná o klíčovou otázku, ačkoliv v oznámeném 100milionovém balíku úspor tento škrt tvoří jen 15 procent. „Personální náklady tvoří takřka polovinu našich celkových nákladů,“ uvedl minulý týden Fabián a diskuse s odbory označil za citlivé s tím, že na obou stranách však prý je vidět posun. Mluvčí OKD Mark Síbrt se včera nechal slyšet, že dosud nebyly vyčerpány všechny možnosti jednání a firma věří, že i přes složitost situace lze dosáhnout oboustranně přijatelného kompromisu.
"Vzhledem k tomu, že Zdeněk Bakala v průběhu zhruba sedmi let měl zisky kolem 50 miliard korun, tak si odbory nemyslí, že by peníze na horníky, kteří pracují v těžkých podmínkách, nesehnal," řekl šéf Odborového svazu hornictví, geologie a naftového průmyslu Jan Sábel pro časopis Týden.
Jasno o budoucnosti Dolu Paskov bude do konce října
U horníků vzbuzují obavy také stále pravděpodobnější plány na uzavření Dolu Paskov, kde pracuje asi 3500 lidí. Mateřská společnost před dvěma týdny po výsledcích za první pololetí označila prodej Dolu Paskov za nepravděpodobný, protože nenalezla zájemce. Dodala, že důl bude v provozu jistě ještě celý příští rok, než bude rozhodnuto o jeho trvalém, nebo přechodném uzavření. Šéf OKD pro HN uvedl, že v tomto dole se sice těží kvalitní koksovatelné uhlí, ale náklady jsou dvojnásobné oproti jiným šachtám a firma zde za současných podmínek na trhu s uhlím ročně prodělává asi 1,5 miliardy korun. Náklady na uzavření dolu potom vyčíslil na 1 až 1,5 miliardy korun.
Společnost OKD v minulých měsících a týdnech deklarovala, že zveřejní své rozhodnutí týkající se další budoucnosti Dolu Paskov do konce srpna. Vzhledem k probíhajícímu intenzivnímu vyjednávání na všech úrovních se však termín rozhodnutí posouvá. Podle mluvčího OKD Marka Síbrta pokračují jednání o možných variantách provozovaní dolu jak na úrovni státu, kraje, municipalit, tak pracovní skupiny pro řešení krizové situace v Moravskoslezském kraji. Konkrétní závěr doposud nebyl i přes řadu intenzivních jednání, která proběhla, učiněn.
„Nechceme prodlužovat nejistotu našich zaměstnanců, proto se budeme snažit přijmout jednoznačné stanovisko v co nejkratší době a bezprostředně o něm otevřeně informovat v první řadě zaměstnance Dolu Paskov i celého OKD. Veškeré potřebné informace zároveň poskytneme zástupcům obcí a veřejnosti. Očekáváme, že tak učiníme nejdříve v druhé polovině září, podle dalšího vývoje jednání ale nejpozději do konce října,“ řekl dnes generální ředitel OKD Ján Fabián.
OKD a politika před volbami
OKD má zhruba 13 tisíc zaměstnanců a je velmi důležitým zaměstnavatelem na Ostravsku a problémy mají i v kraji působící hutě - mluví se o prodeji Evraz Vítkovice Steel - a další velcí zástupci těžkého průmyslu. Situaci proto bedlivě sledují i politické špičky. O vyhrocené situaci na severu Moravy má podle informací LN jednat týden po demonstraci, tedy 24. září, prezident Miloš Zeman a premiér Jiří Rusnok s šéfy a majiteli tamních firem, tedy i se Zdeňkem Bakalou. Do vývoje na Ostravsku může vláda výrazně zasáhnout, pokud by se rozhodla firmy dotovat a zachraňovat.
Premiér v demisi Jiří Rusnok před týdnem při návštěvě Ostravy sice přislíbil, že do dvou týdnů představí vláda první opatření, která mají pomoci Moravskoslezskému kraji v boji s nezaměstnaností a sociálními problémy, zároveň ale odmítl čistou záchranu firem z veřejných prostředků. OKD je podle slov premiéra soukromá firma a stát ji proto rozhodně nemůže „zbavit problémů a zachránit jen tak“. „Situace na trhu s černým uhlím je velmi dramatická obecně, bohužel OKD a její vlastník tuto situaci buď silně podcenil, nebo tam jsou zřejmě ještě nějaké chyby ve strategickém uvažování a řízení,“ řekl minulý týden Jiří Rusnok.
Situace kolem OKD se podle Lidových novin může stát důležitým předvolebním tématem levice. Moravskoslezský region je totiž mocenskou základnou prezidenta Zemana a tamní volební lídr SPOZ Martin Pecina byl navíc dříve manažerem Vítkovic. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka zase v roce 2004 prodával zbývající podíl státu skupině Karbon Invest, od níž doly šest dní nato koupil Zdeněk Bakala, který i dnes drží majoritu mateřské společnosti OKD skrze BXR Group.
„Nepochybuji, že pokud bude (Bohuslav Sobotka) premiérem, bude mít zájem o řešení problému, ne proto, že se za něj ta firma privatizovala, ale že jako premiér bude zodpovídat za to, aby nevznikl vážný sociální problém,“ vyjádřil se v rozhovoru pro LN Michal Hašek, který je Sobotkovým stranickým rivalem. „Uvědomujeme si, že situace je vážná. Pokud se soukromý vlastník rozhodne propouštět, navrhneme sociální programy a budeme se snažit lidem pomoci,“ řekl sám Bohuslav Sobotka, který je podle předvolebních průzkumů možným budoucím premiérem.
K tématu se vyslovili i komunisté. „V roce 2014 Důl Paskov de facto končí. Ve volebním programu máme možnosti vytváření veřejných korporací, které by mohly zaměstnávat spoustu lidí z moravskoslezského regionu,“ řekl moravskoslezský kandidát KSČM René Číp pro Haló noviny.
(Zdroj: LN, ČTK, HN, Týden, OKD)