Nulový růst ekonomiky a nezvládnutí schodku běžného účtu k HDP předpověděla dnes Ukrajině Světová banka. Země se ocitá v kleštích snahy o přistoupení k EU a tvrdé odvety Ruska, kterou dnes pocítila i tento půlrok EU předsedající Litva. Po downgradu Moody’s se ukrajinské CDS ocitly nejvýš za poslední tři roky.
Světová banka (SB) dnes vydala analýzu, ve které Ukrajině pro letošek předpovídá nulový růst ekonomiky z dosavadního výhledu 1% růstu. Schodek běžného účtu platební bilance vidí za letošek u 8 % ukrajinského HDP, rozpočtový schodek u 6,5 % HDP při započtení vlivu státního ropného a plynového gigantu Naftogaz a 4,5 % HDP naopak při odečtení jeho vlivu, citovala zprávu ekonomka SB Anastasia Golovach. „Přijetí restrukturalizačních kroků je nezbytné, odkládání zničující,“ uvedla s tím, že pokud Ukrajina bude odkládat reformy, schodek běžného účtu naroste do roku 2015 přes 9 % HDP, ekonomika o procento klesne a růst spotřebitelských cen může dosáhnout až 18 %.
Pokud Ukrajina přijme pomoc MMF, podle Golovachové ekonomika může příští rok růst o 1,5 % a v roce 2015 o 3 %, stejně to ale neodkládá potřebu reforem. Ukrajina dle SB také potřebuje přejít na flexibilní směnný kurz a zlepšit investiční prostředí. Ukrajinská ekonomika po loňském růstu o 0,2 procenta klesla v prvním čtvrtletí meziročně o 1,1 procenta a ve druhém o 1,3 procenta. Analytici podle agentury Reuters čekají letos růst maximálně o 0,1 procenta. Vláda však svůj odhad růstu HDP o 2,5 až 3,4 procenta zatím nezměnila a v rozpočtu na příští rok předpokládá růst o tři procenta.
Ukrajina je nyní v hledáčku ratingových agentur, které se obávají, že země ztratí schopnost splácet dluhy. Mezinárodní měnový fond jí už v roce 2011 zastavil úvěrový program v objemu 15 miliard dolarů. Vláda minulý týden v oficiální rovině sdělila, že si chce letos půjčit v zahraničí na splátky dluhů 1,5 miliardy dolarů a příští rok čtyři miliardy USD. Spekuluje se ale o realitě vyšší.
Dle dnešní zprávy listu Kapital vstoupila Ukrajina do jednání o finanční podpoře s čínskými bankami. Pro oblast zplynování uhlí dle listu vyjednává úvěry v rozsahu kolem 3,6 miliardy dolarů, pro oblast výstavby dostupného bydlení a nastavení programu dostupnějších hypoték pak částku 8 až 10 miliard amerických dolarů. Podle listu Čínu za tímto účelem v září navštívil první náměstek vlády Arbuzov a v prosinci má dohody svou návštěvou Číny stvrdit ukrajinský prezident Viktor Janukovyč.
Ukrajina se ocitá v kleštích mezi Ruskem a Evropou s tím, jak se blíží jeho podání přihlášky o zahájení procesu přistoupení k EU. Stát se tak má na listopadovém Summitu EU v Litvě, která tento půlrok EU v rámci rotačního předsednictví předsedá. I Litva dnes pocítila ruský tlak. Ruské úřady ode dneška zakázaly veškerý dovoz mléčných výrobků z Litvy - oficiálně kvůli výhradám ke kvalitě dováženého zboží. Média ale mají jasno, že důvodem je právě zastrašování.
Ruská státní agentura pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor, v jejímž čele stojí hlavní hygienik Gennadij Oniščenko, tvrdí, že ruská strana už dlouho byla nespokojena s kvalitou litevských mléčných výrobků, obsahujících prý kvasinky a plíseň v množství překračujícím přípustné normy. Litevští výrobci prý také neplnili ruské požadavky na informování spotřebitelů, ale litevské úřady na ruské výhrady odpovídaly "domlouváním, vyhrožováním a komentáři, netýkajícími se věci". Litevský protějšek odvětil, že „vše bylo na úrovni fám, informace jsme se dozvídali z tisku." Ruský trh představuje zhruba 35 % litevského exportu v sektoru. List Vedomosti připomněl, že zákazu dovozu litevských mléčných výrobků předcházel už jiný spor: Vilnius si u EK stěžoval na "diskriminační" zpřísnění kontrol litevských kamionů na ruských hranicích a na nátlak Moskvy".
Tlak Ruska na Ukrajinu je zřejmý. Poradce prezidenta Vladimira Putina Sergej Glazjev na ekonomické konferenci na řeckém Rhodosu v minulém předpověděl, že „po sblížení s Evropou stihne Kyjev rána za ranou - už příští rok bude muset Ukrajina vyhlásit státní bankrot, padne vláda a následovat budou těžké sociální otřesy“.
Ruské úřady podle nezávislé rozhlasové stanice Echo Moskvy "posilují kontrolu" i nad dovozem ryb a masa z Litvy, což může předznamenávat další zákazy. "V posledních letech se ruský trh zavíral i pro gruzínská a moldavská vína, naposledy pak pro ukrajinské bonbóny. Jako naschvál tyto problémy propukaly vždy, když daný stát přijal z hlediska Moskvy nepřátelské rozhodnutí," poznamenala stanice a dodala, že rozvracení litevského exportu se Moskvě jeví přiměřeným trestem za protiruskou politiku Vilniusu.
SB dnes vedle Ukrajiny snížila také výhled růstu ekonomiky rozvojových zemí východní Asie na letošní a příští rok. Za důvody, které ji k tomu vedly, banka označila zpomalení růstu v Číně, nižší ceny komodit a blížící se konec stimulačních opatření ve Spojených státech. Ekonomika rozvojových zemí v regionu má letos vykázat růst o 7,1 procenta, ještě v dubnu přitom banka čekala růst o 7,8 procenta.
Příští rok tempo růstu těchto zemí nepatrně zrychlí a bude činit 7,2 procenta. Doposud SB v tomto regionu čekala růst hrubého domácího produktu o 7,6 procenta.
Ekonomika Číny by letos měla vzrůst o 7,5 procenta, místo 8,3 procenta, jak se banka dosud domnívala. Ekonomický růst druhé největší ekonomiky světa zpomaluje, neboť země se snaží klást důraz na domácí spotřebu místo vývozu, jak tomu bylo doposud. Ve druhém čtvrtletí tempo růstu Číny kleslo nejníže za dvě desetiletí.
SB varovala, že odhad růstu se může dále zhoršit - obavy má banka hlavně o další vývoj v USA. Hrozbou pro růst regionu by bylo především nečekaně rychlé a zároveň rozsáhlé omezování stimulačních opatření v kombinaci s dlouhodobou rozpočtovou krizí. Pomoci regionu by mohlo opatření Japonska na podporu hospodářského růstu a zastavení deflace, míní SB.
(Zdroj: Bloomberg, Vedomosti, Kapital, Světová banka, čtk, MMF)