Aktualizováno Je říjen roku 2023. Politické strany 31 členských zemí EU rozhodují o tom, kdo se stane jejich hlavním kandidátem pro volby do Evropského parlamentu. Očekává se, že účast voličů na volbách v roce 2024 bude vysoká. Evropané své instituce nemají ve velké oblibě, chápou ale, že právě kroky na celoevropské úrovni dostaly Evropu před deseti lety z krize. Po roce 2013 proběhly hluboké reformy ve Španělsku a Portugalsku, což nakonec donutilo k podobným krokům i Francii, která by jinak čelila přesunu výroby do těchto zemí. Německo reagovalo návrhem nové spolupráce s Francií. Německá ekonomika v roce 2015 zpomalila a vnitřní debaty o reformách donutily Německo k tomu, že už tolik nepoučovalo ostatní. Berlín a Paříž překonaly své názorové rozdíly a začala spolupráce na vytvoření další strategie oživení celé EU.
V roce 2017 rozhodlo referendum ve Velké Británii o tom, že země zůstane v EU, což v roce 2019 umožnilo podepsání nových dohod v Reykjavíku. Dohody jednotlivým zemím umožnily, aby si nastavily vlastní tempo integrace v oblastech jako daňový systém či regulace trhu práce. Tato zvýšená flexibilita oživila dosud skomírající proces přijetí Turecka do EU. Nové dohody také podpořily stabilitu eura, protože doplnily fiskální monitoring, který byl zaveden během krize. Nastaven byl i mechanismus odchodu od eura, který členským zemím měnové unie připomínal, že toto členství není něco pevně daného. Podobně byl vytvořen i mechanismus restrukturalizace vládních dluhů, který přes všechna varování nevyvolal paniku na trzích, ale naopak snížil nejistotu.
V roce 2020 začala EU vydávat společné dluhopisy, kde každá z členských zemí odpovídala za svou část dluhu. Ten ale nesl nižší sazby, a to pomohlo Itálii s investicemi do infrastruktury a vzdělání. Dluhopisoví investoři pak snahu Itálie odmění tím, že sazby klesnou ještě níže.
Podobně nižší sazby umožnily pomoc zemím, které musely projít bolestivými reformami. V roce 2023 nejsou Velká Británie a Švédsko stále členskými zeměmi eurozóny, vstoupily do ní ale Polsko a Česká republika.
Tento obrázek roku 2023 není predikcí, ale popisem toho, co by se mohlo a mělo stát. Evropa má snad nyní to nejhorší za sebou, mnoho věcí se ale stále může pokazit. Nemůžeme například plně vyloučit odchod Řecka z eurozóny. Je ale načase dívat se po světle na konci tunelu a s trochou vize se podaří uskutečnit několik chytrých změn na úrovni EU a provést reformy v členských zemích, které celý kontinent posílí.
Autorem je hlavní ekonom SE Michael Heise.
(Zdroj: WSJ)