Maďarský premiér jasně prohlásil, že přijetí eura pro jeho zemi rozhodně není ani na vzdáleném horizontu, protože by přišla o svou "inovativní a neortodoxní" hospodářskou politiku. Otevřený projev Viktora Orbána zazněl při oficiálním vystoupení na jedné z japonských univerzit a informovala o něm maďarská státní tisková agentura MTI.
„Maďarsko zváží přijetí společné evropské měny, ale nebude to příští rok, příští desetiletí, za dvě dekády ani za tři dekády od nynějška,“ nechal se veřejně slyšet maďarský premiér Viktor Orbán.
Předseda maďarské vlády si následně neodpustil ostrou poznámku směrem k Bruselu, s nímž se v posledních letech opakovaně dostal do křížku kvůli svým krokům v oblasti hospodářské politiky a změnám v maďarské ústavě. „Maďarsko bude moci vstoupit do měnové unie pouze tehdy, pokud bude v té době euro stále existovat,“ cituje jeho slova MTI.
A jaké hlavní důvody hovoří podle Orbána proti přijetí eura v Maďarsku? „Stát se součástí eurozóny by Maďarsku znemožnilo provádět dále inovativní a neortodoxní politické kroky z posledních tří let,“ prohlásil maďarský premiér při projevu v Japonsku.
Skeptický přístup ke vstupu Maďarska do eurozóny a především vůči plnění Maastrichtských kritérií není od nejvyššího muže tamní politiky až takovou novinkou. Například v polovině července Orbán prohlásil, že Maďarsko by mělo zvážit přijetí eura teprve tehdy, až dosáhne hrubý domácí produkt na hlavu 90 procent úrovně tohoto ukazatele u členů eurozóny. Dřívější přijetí společné měny by podle něho bylo pro zemi „hendikepem“.
Čtyři měsíce starý výrok staví do nového světla včerejší zpráva Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Ta totiž varovala, že se řadě bývalých komunistických zemí se kvůli slabému postupu v oblasti strukturálních reforem možná nikdy nepodaří dohnat životní úroveň vyspělých ekonomik. Zpráva sledovala převážně státy ve východní Evropě a na území bývalého Sovětského svazu, konkrétní šance na zlepšení životní úrovně u jednotlivých zemí nezveřejnila.
(Zdroj: Bloomberg, MTI, Reuters)