Vladimir Putin schválil návrh smlouvy o připojení Krymu k Rusku. Oznámil to dnes Kreml. Informace byla zveřejněna několik hodin před dnešním Putinovým projevem o vývoji na Krymu, který je ohlášen na 15:00 moskevského času (poledne SEČ). Podle některých spekulací by smlouva mohla být podepsána právě při této příležitosti.
Ruský prezident bude hovořit před členy obou komor ruského parlamentu a vlády. Některé neoficiální zdroje tvrdí, že při tomto zasedání ve slavnostním kremelském Georgijevském sále bude podepsána smlouva s krymskými představiteli o připojení dosud ukrajinského poloostrova k Rusku. Obdobný dokument by se měl týkat i krymského přístavu Sevastopol, který si chce udržet svůj zvláštní status.
Podle dnešní zprávy tiskové služby Kremlu ruský prezident oficiálně informoval Radu federace (horní komora ruského parlamentu), Státní dumu (dolní komora) a ruskou vládu o návrzích krymského parlamentu a zastupitelského sboru Sevastopolu o přijetí Krymu včetně Sevastopolu do Ruské federace a tedy o vytvoření nových subjektů v rámci Ruska. Toto oznámení je dalším procedurálním krokem na cestě k přičlenění Krymského poloostrova k Rusku.
Moskva svůj postup opírá o nedělní referendum na Krymu, při kterém přes 96 procent hlasujících podpořilo záměr spojit se s Ruskem. Referendum na poloostrově, který od počátku měsíce de facto okupují ruští vojáci, Kyjev a západní země neuznávají.
Japonsko a Kanada se připojily k sankcím vůči Rusku a Krymu. Japonsko přeruší s Ruskem jednání o zmírnění vízového režimu a zmrazí přípravu dohod o spolupráci v investicích a ve vesmíru a o odvrácení nebezpečné vojenské činnosti v rámci sankcí za rozhodnutí Moskvy uznat nezávislost Krymu na Ukrajině. Oznámili to dnes japonští vládní představitelé.
"Japonská vláda neuznává krymské referendum," uvedl mluvčí japonské vlády Jošihide Suga na pravidelné tiskové konferenci a dodal, že hlasování nebylo platné, protože se uskutečnilo v rozporu s ukrajinskou ústavou. "Ruské uznání nezávislosti Krymu porušuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, což je politováníhodné," dodal.
"Japonsko rozhodně trvá na tom, aby Rusko dodržovalo mezinárodní právo a respektovalo jednotu, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, odvolalo uznání nezávislosti Krymu a neusilovalo o jeho připojení," apeloval šéf japonské diplomacie Fumio Kišida.
Na ruské ovládnutí Krymu už dříve zareagovaly USA a Evropská unie vyhlášením sankcí proti ruským a krymským představitelům. Obdobný krok "vůči osobám odpovědným za ukrajinskou krizi" podle agentury Interfax ohlásil také kanadský premiér Stephen Harper. Sankce počítají se zákazem vstupu na kanadské území a se zmrazením případných aktiv potrestaných představitelů, mezi kterými figuruje například místopředseda ruské vlády Dmitrij Rogozin, krymský premiér Sergej Aksjonov či předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov.
Harper také ohlásil, že v sobotu navštíví Ukrajinu, kde se setká s předsedou vlády Arsenijem Jaceňukem, zřejmě jako první západní vůdce od vyostření vztahů s Ruskem kvůli anexi Krymu.
Hned po Krymu se k Rusku chce připojit i nikým neuznaná Podněsterská republika, která se před lety za přispění ruských vojáků odtrhla od Moldavska. Nyní její vedení požádalo ruské poslance, aby vytvořili možnost přijetí Podněstří do řad Ruské federace.
O dopisu předsedy podněsterského parlamentu Michaila Burly předsedovi Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, informoval dnes ruský list Vedomosti. Nápad v Tiraspolu zprvu vznikl v reakci na návrh zákona, který by Rusku umožnil připojení Krymu i bez souhlasu dotčené země, v daném případu Ukrajiny. Mezitím ale zákonodárci předlohu stáhli z pořadu, protože Krym mezitím vyhlásil nezávislost a prý má být přijat do řad ruských regionů na základě mezistátní smlouvy a ústavního zákona.
Burla nicméně argumentuje, že se v místním referendu v roce 2006 vyslovilo pro připojení k Rusku více voličů v Podněstří (97,2 procenta) než v neděli na Krymu (96,77 procenta). Podněsterský parlament už také v prvém čtení schválil ústavní zákon, podle kterého mají v Podněstří platit ruské zákony. Ruština je tu úřední řečí dávno a žije tu na 200.000 lidí s ruským občanstvím. Jejich "složitá situace" se prý může ještě zhoršit po přidružení Moldavska k Evropské unii.
Momentálně je ruský parlament podle listu soustředěn na přijetí Krymu, ale někteří poslanci nevylučují, že za čas by se na pořad mohla vrátit přepracovaná předloha, umožňující přijmout do Ruska i "jiná teritoria v kritické situaci".
Postsovětské Moldavsko z větší části před druhou světovou válkou patřilo do tehdejšího rumunského království. Výjimku tvoří ruskojazyčné Podněstří, které na vyhlášení nezávislosti Moldavska po rozpadu Sovětského svazu zareagovalo vyhlášením - nikým neuznané - vlastní nezávislosti a od té doby se do svazku s Moldavany odmítá vrátit. "Nezávislost" separatistů střeží "ruské mírové síly".
(Zdroj: čtk, ČT, Interfax, Reuters)