Opatřeními proti přesunům daňových sídel amerických firem do zahraničí, údajně v zájmu daňové spravedlnosti, vláda prezidenta Baracka Obamy jen tyto podniky odrazuje od reinvestování jejich zahraničních zisků na domácí půdě. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ). Reagoval tak na pondělní oznámení, podle něhož ministerstvo financí USA zavádí kroky proti takzvané daňové inverzi. S plánem ztěžování investic ministerstvo "přirozeně" přišlo v situaci, kdy řada ekonomů snižuje odhady růstu americké ekonomiky, poznamenává ironicky list.
Pro neznalé je podle listu nutné připomenout, že cílem vládních opatření určitě není to, aby firmy dál zdaňovaly zisky, které vytvářejí ve Spojených státech. Ty by zdaňovaly stejně i po každé nedávno navržené transakci, která zahrnuje přesun sídla mimo USA. Cílem Bílého domu je, aby Washington mohl zdaňovat zahraniční zisky amerických firem i přesto, že už byly zdaněny v zemi, kde byly vydělány, a přesto, že naprostá většina vyspělých zemí svým firmám zisky vydělané v USA ani jinde dodatečně nezdaňuje.
Kroky proti inverzím, tedy transakcím, kdy společnost koupí zahraniční firmu a přesune své oficiální sídlo k ní, se nijak nedotknou zisků, které chtějí americké firmy nechat v zahraničí a tam je reinvestovat. Jejich zisky se zdaní vysokou americkou sazbou 35 procent až ve chvíli, kdy je firmy převedou do USA, vysvětluje list.
Inverze potřebují naopak ty firmy, které chtějí peníze vydělané v zahraničí reinvestovat doma, jako třeba , který se dohodl na převzetí kanadského řetězce Tim Hortons. Pokud budou ohlášené změny fungovat tak, jak jsou zamýšleny, budou to mít firmy, které chtějí vracet své peníze do USA, těžší a dražší. "Ještě nám řekněte, jak to vlastně pomáhá americkým pracujícím," vyzývá list vládu.
Problém? Nikoliv inverze, ale přehnané daně
"Team Obama" to ví, a proto mluví hlavně o daňové spravedlnosti a údajné hrozbě, kterou inverze představují pro federální daňové příjmy. "Inverze podemílají naši základnu firemní daně," řekl ministr Jack Lew. Podle listu se tím nejen znovu projevil jako ignorant ve věcech financí, ale zpochybňuje to i jeho schopnost počítat.
Příjmy z firemních daní se od recese zhruba zdvojnásobily a do roku 2016 podle výhledu Bílého domu vzrostou proti loňsku opět na téměř dvojnásobek. Podíl příjmů z těchto daní na celkových příjmech se z minima sedmi procent z roku 2009 zvýšil už na 11 procent a v roce 2016 dosáhne 14 procent, zhruba maxima poslední konjunktury.
Co se týče spravedlnosti, Lew řekl, že inverzní transakce "jsou možná legální, jsou ale špatné a naše zákony to musí změnit". Pro firemní manažery musí být zábavné lekce morálky od člověka, který dostával od neziskové univerzity plat 800.000 dolarů (asi 17 milionů Kč) ročně a když odcházel na Wall Street, nechal si vyplatit odstupné, které přitom mohou dostat jen propuštění zaměstnanci.
Skutečně špatné je ale to, že Spojené státy mají nejvyšší sazbu firemní daně ve vyspělém světě a jsou jednou z pouhých šesti průmyslových zemí světa, které vybírají daně ze zisků vydělaných mimo jejich území. Potřebu reformy systému firemního zdanění podle listu neprosazují už jen republikáni, ale uznávají ji i demokratičtí zákonodárci.
Podle WSJ je pozoruhodné, že kromě USA si žádná jiná země nestěžuje na transakce, v nichž její firmy kupují podniky z jiných zemí. Zahraniční firmy totiž jejich daňové úřady nepokutují, když chtějí jinde vydělat peníze a pak je doma investovat. "Opravdu by měl Washington trestat domácí firmy, které si přejí dělat totéž?" uzavírá list.
Zdroje: ČTK, WSJ