Pomalu končící rok 2014 byl pro (americké) akciové indexy velmi štědrý. Index S&P 500 od počátku roku připsal více než 12 % a nepřestává posunovat svá historická maxima. DJIA v letošním roce vyrostl o 8 % a předvánoční nákupní horečka, tzv. Santa Claus rally, by mohla ještě nějaké body přidat. Americká ekonomika navíc vykazuje známky oživení, zvedá se trh práce, průmyslové objednávky, Fed připravuje zvýšení úrokových sazeb (poprvé od roku 2006), aj. Rok 2014 by se tedy měl zapsat do finanční historie jako úspěšný.
Bude však positivní sentiment pokračovat i v roce 2015? Abychom si alespoň přiblížili odpověď na tuto otázku, podívejme se na potenciálně největší rizika, kterým budou (nejen) cenné papíry v příštím roce čelit.
1) Fed
Americká centrální banka letos na podzim ukončila svůj program QE a ohlásila obrat v kurzu měnové politiky. Měnová autorita je připravena v novém roce začít utahovat šrouby měnové politiky a zvyšovat sazby. To je obecně špatná zpráva pro akcie, které v prostředí rostoucích sazeb ztrácí na atraktivitě.
2) Dividendové tituly
Nejen američtí investoři byli nízkými úrokovými sazbami centrálních bank tlačeni do rizikovějších instrumentů, zejména akcií. Konzervativnější kupující se přitom často orientovali na dividendové tituly, které pravidelně přinášejí podíl na zisku. Růst úrokových sazeb, avizovaný Fedem, však velmi pravděpodobně povede k nárůstu kupónu u dluhopisů a část investorů by se mohla vrátit k dluhovým cenným papírům, což by znamenalo výprodeje pro dividendové akcie.
3) Evropská deflace
Na rozdíl od USA se v Evropě plíživě blíží moment, kdy ECB s vysokou pravděpodobností oznámí začátek nákupu státních dluhopisů, tedy klasické QE. Boj ECB s padajícími cenami je zatím ne příliš úspěšný a kvantitativní uvolňování je posledním nástrojem, který ještě ECB k podpoření inflace nevyužila. Deflace v E(M)U by erodovala korporátní zisky, omezovala růst mezd, spotřebu domácností a celkové vyhlídky na hospodářský růst. Deflační prostředí, s klesajícími korporátními příjmy, není vhodným investičním klimatem, což by se odrazilo také na akciovém trhu.
4) Reálné mzdy
Růst disponibilního příjmu vede, ceteris paribus, ke zvyšování spotřeby všech normálních statků (positivní důchodový efekt). Pokud tedy investor považuje akcie za normální statek, potom je růst jeho disponibilního příjmu podmínkou limitující velikost jeho portfolia. V této optice je znepokojující, že dle údajů The Economist, reálné mzdy v USA a Německu od roku 2009 pouze stagnovaly, v EMU a Japonsku mzdy dokonce klesaly. Nízké mzdy růst akcií jen těžko podpoří.
5) Čína
Čínské hospodářství zpomaluje, pro tento rok se očekává růst „pouze“ 6 až 7 %, což je na čínské poměry velmi slabé číslo. Čína potřebuje minimálně 7,2% růst, aby byla schopná generovat dostatek pracovních míst pro svou rychle rostoucí populaci. Vzhledem k velikosti čínské ekonomiky má každé její zaškobrtnutí potenciál s sebou stáhnout i světové akciové trhy.
6) Silný dolar
Od začátku letošního roku dolar proti evropské měně posílil o 10 % a rozevírající se nůžky v nastavení měnové politiky v USA a EMU budou tento trend ještě více posilovat. Silný dolar poškozuje americké exportéry a ukrajuje cenná procenta z tržeb, EPS a následně také hodnoty akcií na burze. V kombinaci se skomírající eurozónou a zpomalující Čínou pak nelze čekat růst poptávky po (drahých) amerických vývozech.
7) Geopolitika
Geopolitické napětí na Ukrajině a Blízkém Východě může přinést nové negativní impulsy nejen pro cenné papíry. Jako příklad geopolitické krize, jejíž eskalace vedla k masivním hospodářským ztrátám, lze uvést rusko-ukrajinský konflikt. Anexe Krymu a následné sankce Západu poškodily jak ekonomiky Ukrajiny, Ruska a EMU, tak navíc i americké hospodářství, Kanadu a všechny země zapojené do programu sankcí. Ruský rubl v reakci propadl na historická minima a Rusko stojí nad propastí recese. Politické (Ukrajina) etnické (Gaza) a náboženské (ISIS) střety proto mohou i v příštím roce zamávat akciovými kartami.
8) Černé labutě
Události, které jsou vysoce nepravděpodobné, avšak svými dopady fatální, mohou ohrozit finanční trhy kdykoliv, tedy i v příštím roce. Zemětřesení, tornáda, obdoba flash crash, apod. jsou reálnými, i když málo pravděpodobnými hrozbami pro rok 2015. Kdo by například na počátku letošního roku, kdy barel ropy Brent stál 111 dolarů, předpokládal, že se jeho cena propadne na 69 USD s vyhlídkami na příští rok okolo úrovně 60 USD/barel? Cenové pohyby jako tento jsou připomínkou, že černé labutě existují.
Zdroj: Bloomberg, Market Watch