Lawrence Summers, jenž mimo jiné působil jako americký ministr financí, na Yahoo Finance hovořil o svém pohledu na současné dění v americké ekonomice včetně různých útoků na nezávislost centrální banky. Na začátku připomněl, že už je to řada let poté, co inflace v americké ekonomice dosahovala dvou procent, tedy cíle Fedu. K tomu se nyní objevují cenové tlaky ze strany cel a na centrální banku je vyvíjen velký politický tlak.
Podle ekonoma by tak bylo momentálně nejlepší dávat velkou váhu na udržení důvěryhodnosti Fedu v oblasti dosahování inflačního cíle. Jinak řečeno, monetární politika by měla být podřízena hlavně tomuto cíli. V praxi to znamená, že Fed by měl klást velký důraz na nová ekonomická data. Summers se přitom domnívá, že „v systému se nyní nachází některé stagflační impulsy“.
Podle ekonoma by Fed neměl příliš hovořit o tom, co udělá v budoucnu a neměl by se zavazovat k nějaké strategii. Lepší je řídit se aktuálními daty a reagovat na ně. Opačný názor zastává třeba Mohamed El-Erian, který naopak velkou závislost na nových datech a informacích z ekonomiky kritizuje. Podle něj by americká centrální banka měla více pracovat s nějakým strategickým výhledem a monetární politiku více stavět na něm.
Summers uvedl, že data mohou ukázat na nutnost snižování sazeb. Ovšem cenový vývoj a také vývoj na trhu práce tímto směrem jít nemusí. I nezaměstnanost se může držet nízko při poměrně malé tvorbě pracovních míst. Důvodem jsou změny na nabídkové straně trhu práce, na kterou působí imigrační politika současné americké vlády. K tomu se přidávají cenové tlaky přicházející kvůli clům a ani vývoj na investičních trzích nepodporuje teorie o nutnosti snižování sazeb.
Jak může vypadat inflace za rok? Na tuto otázku ekonom odpověděl, že „všichni chtějí jasnou předpověď“, ale je nutné si uvědomit, že se pohybujeme ve velmi nejistém prostředí, na které působí jednak ekonomická politika, ale také nové technologie a investice do nich. Co se zdá být jisté, je, že inflace bude výš, než kdyby nebyla zaváděna cla. A ekonomická aktivita bude utlumenější, než kdyby nedošlo k jejich zavedení. Cla totiž působí nejen na ceny, ale jelikož mají podobný efekt jako zdanění spotřeby, promítnou se i do ekonomické aktivity. K tomu jsou zdrojem nejistoty.
Summers dodal, že největším střednědobým rizikem je to, že se nepodaří soustavný návrat ke dvouprocentní inflaci. Pak by došlo k poklesu důvěryhodnosti Fedu, a to by mělo dopad na ekonomický vývoj. Právě proto by Fed měl při nastavení své politiky klást hlavní důraz na tuto oblast.
Zdroj: Yahoo Finance