Řecký parlament v noci na dnešek schválil první balík úsporných reforem, které výměnou za finanční pomoc požaduje eurozóna. Atény si tak otevřely cestu k dojednání záchranného programu ve výši až 86 miliard eur. Ministři financí eurozóny již dali na vědomí, že v principu s poskytnutím tříleté finanční pomoci souhlasí. Než dohoda vznikne, potřebuje Řecko překlenovací půjčku. Na její podobě se ministři eurozóny dnes údajně rovněž dohodli. Peníze půjdou ze staršího unijního záchranného fondu, za který ručí všechny země EU, tedy i Česká republika. Česko a další nespokojené země proto mají získat záruky, které ztrátě peněz zabrání. Evropská centrální banka (ECB) mezitím ohlásila, že zvýšila objem nouzového financování řeckých bank.
Evropská komise po hlasování řeckého parlamentu oznámila, že Atény přijaly první část reforem včas a v souladu se závazky z nedávného eurosummitu. Postup Řecka uvítal například slovenský ministr financí Peter Kažimír, podle kterého ale mohou nastat potíže s uváděním reforem do praxe.
Jednání o detailech v pořadí už třetího záchranného programu budou moci začít poté, co skončí nutné schvalovací procedury v zemích eurozóny. Novou pomoc musí totiž v několika státech potvrdit národní parlamenty. Euroskupina, která po dnešním jednání "v principu" souhlasí s novou pomocí, zároveň vyzvala Řecko, aby přistoupilo k druhému vyžádanému balíku strukturálních reforem, který musí být přijat do 22. července.
Dnešní rozhodnutí řeckých zákonodárců napomůže nejen začátku jednání o velkém třetím záchranném programu z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který je nástrojem eurozóny, ale i k získání krátkodobé překlenovací půjčky ze staršího celounijního Evropského finančního stabilizačního mechanismu (EFSM).
Ministři financí eurozóny se podle informací agentury Bloomberg na principech čerpání sedmi miliard eur z EFSM dnes dohodli, podrobnosti by měli zveřejnit v pátek. Očekává se, že Atény dostanou peníze v pondělí, aby s nimi mohly obratem uhradit závazky u ECB a možná i u Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Za půjčku z EFSM ručí všechny země EU, což se nelíbí mimo jiné Česku a Británii. Podle dokumentů, které má ČTK k dispozici, je nyní nejpravděpodobnější varianta, že případné ztráty by byly pokryty ze zisků z dřívějšího prodeje řeckých dluhopisů, které nyní leží u ECB. Česku by proto žádná finanční ztráta nehrozila.
Premiér Bohuslav Sobotka dnes kvůli chystané aktivaci EFSM kritizoval Evropskou komisi (EK), protože zmíněný mechanismus je prý mrtvý a polozapomenutý. Uvedl také, že Praha nedokáže zabránit využití EFSM, pokud k tomu EK přemluví unijní ministry financí. Sobotka i ministr financí Andrej Babiš na pondělní tiskové konferenci prohlásili, že Česko odmítá půjčku garantovat a že Řecku ani žádnou přímou půjčku neposkytne.
Mezitím se dnes ECB rozhodla umožnit řeckým bankám čerpat větší objem nouzových úvěrů. Limit úvěrů z nouzového programu ELA banka na týden zvýšila o 900 milionů eur. Doposud činil zhruba 90 miliard eur.
Zdroj: RTRS, BBG, ČTK