Sázkami proti trhu se dá vydělat hodně peněz. Dobře to ukazuje třeba nový film „The Big Short“. V souvislosti s ním se pak vybavuje jedna otázka: Když bylo tak výhodné vsadit v letech 2006 a 2007 proti hypotéčnímu trhu, jaké jsou nejzajímavější sázky proti trhu nyní? Jako návrh dávám kandidáty na čtyři krátké pozice a abychom nebyli příliš pesimističtí, navíc i jednoho kandidáta na pozici dlouhou.
Výrobci automobilů
Ještě jsme se nedostali do bodu zlomu. Objem peněz, který teče do vývoje samořídících vozů, je ale tak velký, že nemůže trvat dlouho a tato auta se stanou běžným produktem. Neposlouchejte pochybovače, jsou to ti samí lidé, kteří tvrdili, že nikdy nebudeme používat platební karty v online obchodech, protože to je příliš rizikové. Samořídící automobily nám uspoří mnoho času. Každý produkt, který nám šetří tuto vzácnou komoditu, si vytvoří obrovský trh.
Ford nedávno oznámil, že zdvojnásobí počet svých samořídících vozů. Mercedes má samořídící nákladní vůz i osobní automobil. a čínská internetová společnost nedávno dokázaly projet se samořídícím vozem několik kilometrů Pekingem. Problém ale spočívá v tom, že samořídící auta nebudou připomínat tradiční vozy. Jen málo společností je schopno úplné transformace. Ta se povede jen několika málo automobilkám, většina z nich je ztracena. Ještě lepší než u automobilek ale bude otevírat krátké pozice na finančních institucích, které mají v portfoliu velký objem úvěrů financujících nákup aut. K tomu můžeme přidat pojišťovny, které se zaměřují na automobily a související oblasti. Samořídící auta nehavarují a i kdyby, soudit se mezi sebou budou softwarové společnosti a ne řidiči.
Německo už nevypadá tak dobře jako dřív
Německo má rozvinutý automobilový průmysl, který tvoří 2,7 % jeho HDP a 20 % exportů. Z výše uvedených důvodů tento sektor projde hlubokým strukturálním poklesem. Německo přitom nemá žádnou významnou internetovou společnost, která by mohla využít boomu v oblasti samořídících vozů. Jedinými evropskými zeměmi, které z jejího rozmachu mohou těžit, jsou Švédsko a Velká Británie.
Prodej obráběcích strojů do Číny už Německo také nepotáhne. A zbytek eurozóny už mu nebude tolerovat jeho přebytky, které sají život z periferie měnové unie. Dříve či později přijde změna a Německo kvůli ní ztratí. Navíc můžeme přidat demografický vývoj, protože se zdá, že Německo se stává dalším Japonskem. Během třiceti let se Německo stane, co se týče velikosti populace, menší zemí, než je Velká Británie. Zvážit bychom měli zejména krátké pozice na německých vládních dluhopisech. Jejich nulové výnosy znamenají šílenství u země, která míří do popsaných problémů.
Kanada se domnívá, že se může dostat z recese utrácením
Volby v Kanadě vyhrál Justin Trudeau. Ten podporuje velký státní sektor a jeho plánem je ukončit recesi pomocí vyšších státních výdajů. Slibuje velké investice do infrastruktury a daňové úlevy. Problém spočívá v tom, že Kanada si takového politika zvolila v době, kdy ceny ropy leží nízko. Jde o zemi, která je v podstatě komoditní ekonomikou závisející zejména na exportech ropy. Kanadský dolar už prudce oslabil a může v tom ještě pokračovat. Ze strukturální recese se nyní lze dostat zvýšením vládních výdajů asi tak stejně jako v sedmdesátých letech.
Máme tu příliš mnoho hedge fondů
Boom alternativních investic se blíží svému konci. Hedge fondy jsou zavírány a peníze do tohoto sektoru už netečou. I George Soros, který celé odvětví v podstatě založil, uzavřel svůj hedge fond novým investorům. Důvod je jednoduchý: Těchto fondů je příliš mnoho na to, aby mohly všechny dosahovat lepší návratnosti než celý trh. Jejich správci bohatli mnohem rychleji než investoři a takový stav nemůže trvat dlouho. Hedge fondy ale většinou nejsou obchodované a tudíž u nich nelze jednoduše otevřít krátké pozice. Lze to však učinit u společností, které na fondech závisejí. Příkladem jsou investiční banky a dealeři. Ti budou trpět.
Sázejte na Polsko
Z Polska se pomalu stává jedna z nejsilnějších evropských ekonomik. Má nízký dluh a silnou průmyslovou bázi. Nyní dosahuje polský HDP na hlavu 65 % průměru EU a Varšava je bohatší než Vídeň. Nedávno zvolená vláda je pravicová a euroskeptická a EU ji ráda kritizuje. Vláda mimo jiné odmítá euro a distancuje se od Bruselu, což Polsku určitě škodit nebude. Jeho ekonomika totiž může i nadále růst bez větších obtíží rychleji než zbytek Evropy a velikostí by mohla předhonit ekonomiku italskou a španělskou. Pak by se stala čtvrtou největší v Evropě. Takový vývoj ale ještě není odražen ani na měnovém, ani na akciovém trhu.
Autorem je Matthew Lynn.
Zdroj: The Telegraph