Vývoj kolem Brexitu obnovil můj zájem ke konceptu radikální nejistoty, o kterém před časem hovořil bývalý guvernér Bank of England Mervyn King. Nejistota se podle něj stává radikální ve chvíli, kdy už nemůžeme hovořit o nějakých scénářích budoucího vývoje a o pravděpodobnostech jejich naplnění. Podle mého názoru je tento koncept velmi vhodný právě pro dnešní dobu, pro kterou je typická rostoucí polarizace společnosti a populismus.
King říká, že radikální nejistota vede k nepoužitelnosti tradičních modelů, které používají investoři i ekonomové. Nelze totiž odhadnout, s jakou pravděpodobností dojde k nějakému vývoji. Vztah mezi příjmy, úsporami a sazbami je nepredikovatelný, i když je stále výsledkem racionálního chování lidí a jejich snahy reagovat na daný vývoj v ekonomice. Na centrálního bankéře, který významně pomáhal prosadit cílení inflace, jde o pozoruhodné názory. Je jasné, že finanční krize a pokrizový vývoj vedly Kinga ke změně názorů. A to je ve světě ekonomie výjimečný jev.
King připomíná, že koncept radikální nejistoty není ve skutečnosti ničím novým. Tématu se už v roce 1921 věnoval Frank H. Knight, který rozlišoval mezi rizikem a nejistotou. V případě rizika se totiž dají odhadnout jednotlivé scénáře dalšího vývoje, kterým lze přiřadit pravděpodobnosti. V případě nejistoty čelíme „neznámým neznámým“. S nejistotou pracoval i John Maynard Keynes, ale k jejímu znovuobjevení byla bohužel potřeba až poslední finanční krize. Nyní se můžeme ptát, zda máme jít až do extrému a předpokládat, že vždy a všude vládne nejistota a předpovědi jsou jen nesmyslným cvičením. Podle mého mínění je rozumné tvrdit, že pro kratší období má svou relevanci předchozí vývoj. Ovšem vždy bychom měli mít na paměti, že svět má do stability a predikovatelnosti daleko. A co to vše znamená pro analytiky, bankéře a investory?
Ekonomické a tržní modely založené na statistice a ekonometrii mají svůj smysl, ale musíme si být vědomi, že jejich základem je předpoklad stability. Nepočítají s tím, že dojde k nějakým přelomovým událostem typu pádu Lehman Brothers. Modelům se věnuji už 30 let a strukturálních změn, které nikdo nečekal, za tu dobu proběhlo více, než mám prstů na obou rukou. Proto je tak důležité uvažovat ve stylu „a co kdyby...“ a snažit se přemýšlet i o nemyslitelném. I přesto, že statistika vám bude říkat, že jde o velmi nepravděpodobnou událost, protože k ničemu takovému nikdy předtím nedošlo.
Ve světě radikální nejistoty nemá také moc velký smysl, aby se centrální banky snažily o tzv. forward guidance. Taková vodítka a předpovědi se totiž většinou ukážou jako mylná a jejich hodnota je proto pochybná. King pak také upozorňuje, že převratné změny často pramení z politického vývoje. Příkladem nám dnes může být Brexit, Trump či růst populismu. Můžeme jen hádat, kam povedou.
Autorem je Joachim Fels.
Zdroj: Pimco