Jen málo stratégů na počátku minulého roku čekalo, že rok 2016 skončí globální rally a výnosy dluhopisů se budou stále držet relativně nízko. Budou jejich letošní odhady lepší?
Ty nejvýznamnější otázky, kterými se pravděpodobně budou zaobírat, jsou následující:
Za prvé, jak se Evropa a Velká Británie vypořádají s brexitem? Libra je sice až osmou nejobchodovanější měnou na světě, ovšem její kurz k euru bude v letošním roce pozorně sledován. Bude totiž sloužit jednak jako měřítko politického rizika a také může představovat významnou investiční příležitost. Pozice Londýna jako největšího finančního centra na světě je zpochybňována úvahami o takzvaném tvrdém brexitu. Ten by přinesl úplné odtržení Británie od společného evropského trhu, obnovení hranic a pravděpodobně i prudký pokles poptávky po britských investičních aktivech.
Podle některých investičních bank tak bude libra k euru nadále slábnout. Ovšem brexit má dopady i na dění v kontinentální Evropě. Může totiž ovlivnit vývoj v zemích jako Francie, Nizozemí, Itálie a Německo, kde se letos budou konat významné volby. Pokud své pozice upevní protievropské strany, které požadují odstoupení od společné evropské měny, může se na budoucnost eura začít dívat s větší skepsí i Německo.
Za druhé, bude obnovena rovnováha na trhu s ropou? V centru pozornosti bude vývoj na nabídkové straně trhu. Investoři budou hodnotit, zda země jako Saúdská Arábie a Rusko skutečně sníží objem těžby poté, co se na tom na konci minulého roku dohodly. Pozorně bude sledován i vývoj břidlicové těžby v USA a obnovení těžby v Libyi a Nigérii, které se dohody o jejím snížení neúčastní, ale které trápí pokračující vnitřní konflikty. Michael Wittner ze tvrdí, že dokud nebude ohledně těchto otázek jasno, trh bude vyčkávat a ceny ropy se budou držet blízko současných úrovní.
Za třetí, je už bezpečné investovat do globálních bank? Bankovní akcie v Japonsku, Evropě a Spojených státech si ve druhé polovině roku 2016 připsaly dvojciferné zisky, zatímco v prvním pololetí doléhaly na sektor obavy z nízké ziskovosti a tlak negativních sazeb spolu s přísnou regulací. Podle investorů je základem současného optimismu očekávání růstu sazeb a silnějšího ekonomického růstu. Ten by měl těžit z přechodu od monetární k fiskální stimulaci. Vyšší sazby se projeví pozitivně na ziskovosti bank, protože poroste rozdíl mezi sazbami z půjček a z vkladů. Otázka zdraví bankovního sektoru ovšem stále není zcela vyjasněna, a to zejména v Evropě.
Za čtvrté, dojde k utažení finančních podmínek? K prudkému růstu sazeb v USA došlo naposledy v roce 1994 a tehdy trhy tento proces podcenily. Během pěti měsíců tak výnosy desetiletých vládních obligací vzrostly o dva procentní body. Nyní zase trhy stále věří tomu, že ve Fedu převažují hrdličky. Jenže při očekávaném 2% růstu ekonomiky a nízké nezaměstnanosti by měly být sazby znatelně výše než nyní. Pokud by se Fed rozhodl jednat rychleji, než se nyní čeká, na trhy by takový krok dolehl velmi citelně. Po roce 1945 proběhlo 12 cyklů utahování monetární politiky a v 6 případech se do dvou let po jejich začátku dostavila recese.
Za páté, mají rozvíjející se trhy to nejhorší za sebou? Volební vítězství Donalda Trumpa pomohlo vyspělým trhům, ale negativně dolehlo na rozvíjející se trhy. Kapitál z nich začal prchat tempem, které nebylo zaznamenáno od roku 2013, mexické peso a turecká lira se propadly na rekordně nízké úrovně. Tomuto trendu doposud unikalo jen Rusko, a to částečně díky dosavadním vřelým vztahům mezi Trumpem a Putinem. Obecně se čeká na to, zda se Trumpovy hrozby ohledně protekcionismu a tarifů přemění do konkrétních kroků.
Za šesté, bude letos více emisí na kapitálových trzích? V poslední době byl americký trh s IPO v útlumu, podle některých názorů by se ale letos měla situace výrazně zlepšit. J.D. Moriarty z Merrill Lynch se domnívá, že nejvíce patrné to bude ve druhém čtvrtletí letošního roku. Podle bankéřů by nové vlně emisí měla pomoci „Trumpova rally“. Ty nejatraktivnější technologické společnosti se akciovému trhu v posledních letech vyhýbaly a namísto toho získávaly prostředky z netržních zdrojů. Nyní ale společnost Snap plánuje největší IPO za několik posledních let a doufá, že díky němu získá 20 – 25 miliard dolarů. Pokud bude toto IPO skutečně úspěšné, mohlo by k podobnému kroku zlákat i další technologické „jednorožce“ – neobchodované společnosti, jejichž valuace překračují 1 miliardu dolarů.
Autoři: Elaine Moore, Dan McCrum, Roger Blitz, Nicole Bullock a Anjli Raval
(Zdroj: Financial Times)