Alexis Tsipras, který stál v čele řecké strany Syriza, po volebním vítězství před dvěma lety sliboval, že ukončí ničivý cyklus fiskálního utahování a ponižování svého národa. Nyní je už politickým veteránem a jeho sliby jsou z dnešního pohledu naprosto prázdné. Řecko již sedmým rokem závisí na finanční pomoci od jeho evropských partnerů a opět se množí obavy z nestability jeho vlády a neschopnosti provést požadované reformy. Ty se týkají trhu práce, státem vlastněných společností i bankovního sektoru. Země přitom už nyní opět závodí s časem, aby byla v polovině roku 2018 schopna získat finance na trzích, protože tou dobou bude ukončen program její podpory.
Když v Řecku hovoříte s obchodníky na ulicích, majiteli společností, studenty a nezaměstnanými, je ihned jasné, jak velké je zklamání z Tsiprase a jeho politiky, protože nedošlo k naplnění předvolebních slibů. Christos Kotsakis, který prodává noviny na předměstí Atén, říká: „Z politiků je nám zle. Nezáleží na tom, kdo vyhraje volby, protože se nic nezmění, ať je to pravice, nebo levice. A platí to i o Tsiprasovi.“ Z těchto nálad se snaží těžit opoziční Nová demokracie, ale Tsipras musí bojovat i s členy vlastní strany, kteří jsou naladěni proti reformám.
Největším problémem současné vlády je pokračující ekonomický útlum. Odhaduje se, že v roce 2016 řecká ekonomika klesla o 0,3 % a to se země ještě těšila rekordní turistické sezóně. Ekonom Jens Bastien ale tvrdí, že další růst v této oblasti již nemůže být výrazný, a to zejména kvůli nedostatečné infrastruktuře. Ve stavebnictví pokračuje útlum, na spotřebitelské výdaje doléhá nedávné zvýšení daní a podniky mají stále problémy se získáváním úvěrů. Ministerstvo financí sice čeká, že ekonomika by měla v letošním roce růst o 2,7 %, ale Bastien tvrdí, že jde o ojediněle optimistický pohled.
Vedle politických sporů panuje v samotném Řecku nesoulad i mezi jeho partnery. Ministři financí zemí EU musí najít společnou řeč s Mezinárodním měnovým fondem a určit, kterou cestou kráčet dál. Řecká vláda musí mezi letošním lednem a červencem splatit více než 13 miliard eur dluhů. Věřitelé z EU požadují výměnou za další pomoc naplnění konkrétních dříve slíbených kroků a reforem. MMF ale tvrdí, že současný program půjček je neudržitelný, protože nepočítá s výraznějším snížením dluhů. Fond se domnívá, že odpis dluhů je nezbytný a na další pomoci se nehodlá podílet, pokud k němu nedojde.
Jeden z členů vedení Piraeus Bank se domnívá, že pokud se MMF nebude na další pomoci Řecku podílet, „vracíme se zpět k Schäubleho návrhům, aby Řecko euro opustilo“. Německý a nizozemský parlament totiž trvají na tom, aby se MMF na pomoci Řecku podílel a pokud by k tomu nedošlo, přineslo by to výrazné komplikace při schvalování další pomoci. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble před nedávnem navrhl, že roli dozorce nad naplňováním reforem a celým programem pomoci by mohl místo MMF hrát Evropský stabilizační mechanismus ESM. I v takovém případě by ale byl odchod MMF velmi bolestivý a přinesl by značné komplikace.
Schäuble a šéfka MMF Christine Lagardeová se setkali na konci minulého týdne a hovořili o tom, že nadále hodlají při řešení řeckých problémů spolupracovat. Ovšem v případě, že by se MMF nakonec rozhodl stáhnout se z programu pomoci, do celé debaty o Řecku by se znovu začaly vracet obavy z grexitu.
Autor: Bjarke Smith-Meyer
(Zdroj: Politico)