Charles Lieberman tvrdí, že současné valuace akciového trhu neleží nijak zvlášť vysoko. Jeho analýza je založená na porovnání současné situace v ekonomice a na trzích, s podobnými obdobími v historii. A je mnohem propracovanější než třeba nedávný článek na Wall Street Journal, který se zabýval stejným tématem. Ten tvrdí, že akcie jsou levné s ohledem na to, kde se nacházejí ceny ropy. Liebermanův přístup mi ale hlavně připomněl několik jednoduchých pravidel, která jsem během své investiční praxe nashromáždil a která se týkají právě valuace akcií:
Za prvé, pokud je trh předražený, může zůstat předražený ještě hodně dlouhou dobu. Stačí se podívat na to, kolik stratégů v roce 1996 varovalo investory, že již musí být opatrní. Trhy i přesto stoupaly ještě roky. Ta samá logika ovšem platí i o medvědím trhu – levné akcie se mohou vždy stát ještě levnější.
Za druhé, poměr cen akcií a zisků na akcii, poměr tržní ceny akcie a její účetní hodnoty a další podobné ukazatele jsou pouhým obrázkem, pouhou fotografií. Investoři se ale musí zabývat celým kontextem – ne jedním obrázkem, ale celým filmem.
Za třetí, férová hodnota představuje pouze abstraktní koncept, kterému akcie jenom krátce zamávají na své cestě k ještě větší předraženosti či naopak k dalšímu dnu. Musel bych hodně vzpomínat na nějaké delší období, kdy se akcie pohybovaly blízko svých férových hodnot.
Za čtvrté, pokud používáme jednu proměnnou či hodnotu a snažíme se na jejím základě určit, zda trh leží příliš vysoko nebo nízko, jde o přílišné zjednodušení procesu valuace. Trhy jsou prostě příliš složité na to, aby se jejich příběh dal natlačit do jednoho čísla. Neměli bychom věřit, že takové číslo nám řekne, že je čas prodávat či nakupovat. Zvážit musíme řadu proměnných včetně ekonomického růstu, inflace, vývoje sazeb, vývoje korporátních zisků, možnosti ozbrojeného konfliktu, dalších geopolitických proměnných a tak dále.
Za páté, velkou část dění během býčího či naopak medvědího trhu vysvětluje psychologie trhu. A tato psychologie ovlivňuje i valuaci.
Býčí trh je dlouhodobým obdobím (10 – 20 let), během něhož jsou investoři ochotni platit stále více za každý dolar zisku vydělaného obchodovanými firmami. Například trh se během let 1982–2000 začal obchodovat s PE poměrem menším než 10 a skončil s PE nad hodnotou 30. Celkově si trhy připsaly 1000 procent a většina z těchto zisků byla dána právě růstem tržních násobků.
Medvědí trh je opakem toho býčího. Jde většinou o období vysoké volatility, častých korekcí a neustálých obav. Investoři v něm jsou stále méně ochotní platit za zisky firem a poměr cen a těchto zisků tak klesá. Na medvědím i na býčím trhu je tahounem valuací zmíněná psychologie a ta také rozhoduje o tom, kam se budou ceny krátkodobě ubírat. Valuace samotné nám spíše naznačují, jaká by měla být očekávaná dlouhodobější návratnost. Pokud jsou akcie drahé, měli bychom čekat návratnost podprůměrnou. Ale i zde se můžeme dočkat zajímavých překvapení. Kdyby to totiž bylo příliš jednoduché, všichni z nás by byli výjimečnými investory.
Autor: investor Barry Ritholtz
(Zdroj: Bloomberg)