Britská vláda má v plánu razantně snížit příliv migrantů. A to bez ohledu na aktuálně spuštěné vystoupení země z Evropské unie, které někteří komentátoři spojují právě s přílivem uprchlíků. Podle zjištění agentury Bloomberg se vláda Theresy Mayové chystá představit plán, který počítá s tím, že valná většina pracovních pozic, které zaujímají migranti, bude obsazena autonomními zařízeními, chcete-li roboty.
Roboti ano či ne?
Jenže nástup robotů s sebou přináší i komplikace. Agentura Bloomberg citovala Andyho Haldanena, hlavního ekonoma Bank of England, který řekl, že pokud britští zaměstnavatelé naplní plány britského kabinetu o automatizaci, může dojít k ohrožení až 15 milionů pracovních míst ve Velké Británii. A tak zatímco nástup robotů vyvolává otázky spojené s tím, co se stane s propuštěnými zaměstnanci, někteří zaměstnavatelé v Británii řeší zase hrozící nedostatek pracovních sil.
Podavači zboží do regálů, doručovatelé zboží do schránek či manipulanti s paletami zboží a jiné podobné pracovní místa by mohla mít už tento rok „technickou“ náhradu. Britská vláda chce totiž nahradit pracovní místa tohoto charakteru roboty. A řada globálních společností na to slyší. Nechybí mezi nimi americký Locus Robotics. Švýcarský koncern Ltd., nebo japonský Fanuc Corp. Premiérka Velké Británie minulý týden řekla, že cílem opatření má být snížení objemu migrantů ze 300 000 lidí za rok na 100 000 lidí za rok.
Dozrál čas na největší technologickou změnu britského trhu práce
Podle agentury Bloomberg však bude muset Mayová vyřešit i odlišný pohledy, zvláště od maloobchodních společností či distributorů, kteří nyní velmi intenzivně hledají nové lidi, a právě z řad migrantů. Vláda prý ale bude zaměstnavatele podle agentury Bloomberg přesvědčovat o tom, že by měli spíše investovat více peněz do automatizace procesů, než zaměstnávat migranty. Britské statistiky říkají, že asi jedna čtvrtina zaměstnanců balíren či skladů, kteří jsou součástí distribučního řetězce, ve Velké Británii, se nenarodila ve Velké Británii a 41 procent zaměstnaných ve výrobě potravin jsou cizinci.
Britští zaměstnavatelé se budou muset utkat s vládou Theresy Mayové ohledně cest, jak naplnit poptávku po lidech nejen kvůli vyšším výdajům do automatizace. Zatímco Mayová se již dříve zavázala posílit investice do AI (umělé inteligence) a robotiky, a to kvůli zvýšení produktivity práce, zaměstnavatelé s masivními výdaji do nových technologií příliš nepočítali. Globální statistiky o podílu robotů (mimo automobilový průmysl) ale říkají, že Velká Británie má pouze 33 robotů na 10 000 zaměstnanců, zatímco například Německo 170 a v Jižní Koreji dosahuje počet robotů na deset tisíc zaměstnanců dokonce čísla 411.
Míra využití robotů (mimo automobilový průmysl) ve vybraných zemích
Zaměstnavatelé se ale ptají, zda se jim náhrada lidského personálu za techniku vyplatí. Agentura Bloomberg uvedla, že pořizovací cena autonomního zařízení Yumi od společnosti , tedy dvouramenného robota, který je schopen vykonávat pod dohledem člověka složité úkony, začíná na 50 000 amerických dolarech. A některé plány spojené s brexitem by prý mohly firmám, které se pohybují v tomto průmyslovém segmentu, pomocí k nárůstu prodejů autonomních zařízení o 10 – 15 procenta za rok. Podle některých názorů je prý nejvyšší čas udělat zásadní technologickou změnu i na britském pracovním trhu.