Aktualizováno Stavebnictví se už skutečně odpoutalo ode dna a od jara se konečně ocitá v černých číslech. Po úspěšném dubnu přišly na řadu i pozitivní výsledky za květen, kdy stavební výroba vzrostla o 4,7 %; po očištění o rozdílný počet pracovních dnů o 6,3 %.
Na první pohled velmi příjemná čísla, za nimiž se ovšem nachází poněkud složitější realita. V první řadě aktuální růst stavebnictví jde na vrub především pozemnímu stavitelství, tedy výstavbě bytových a komerčních nemovitostí, zatímco inženýrské stavitelství dál padá. Při současné kvalitě například dopravní infrastruktury a s ohledem na dostatek financí je to stále tristní výsledek. Už vlastně nestojí příliš za komentář, protože by se jen opakovalo to samé – nepřipravenost projektů, staveb, pozemků, diskuse (ne)zúčastněných stran atp.
Docela příjemná čísla přichází konečně z bytové výstavby, kde se rozjela výstavba dalších 3253 bytů, což je v meziročním srovnání nárůst skoro o čtvrtinu. Je to rozhodně pozitivní zpráva, nicméně na ochlazení cenové horečky na realitním trhu to hned tak stačit nebude. Zvlášť když už asi většina z těchto bytů je vlastně prodaná a na trh už nepůjde. I tak by ovšem mohl postupně začít zpomalovat růst cen nemovitostí, který byl loni v závěru roku nejvyšším v rámci celé EU. První pololetí však bude ještě velmi výjimečné s ohledem na extrémní snahu domácností využít příznivých podmínek na hypotékách, ať už před nástupem nové regulace, tak před nárůstem sazeb.
Nálada ve stavebnictví i statistiky nových zakázek naznačují, že se konjunktura stavebnictví pomalu a jistě navrací, a že by neměla být tak krátká jako ta minule, kdy se narychlo dočerpávaly peníze z fondů EU. Je však stále velkou otázkou, zda se státu podaří konečně restartovat výstavbu infrastruktury, aby i tato část odvětví mohla zažívat lepší časy. Zvlášť, když o peníze až tak nejde.
