Umělá inteligence je schopná porážet člověka v jasně definovaných situacích či specifických úkonech. Podle Leonida Bershidskyho z Bloombergu ale již naplno probíhá závod o to, která světová velmoc dosáhne v této oblasti dominance. Zatím je jeho výsledek otevřený a „šanci má dokonce i Evropa, kde si politici neustále stěžují na její nízkou konkurenceschopnost“.
Výroční zpráva Artificial Intelligence Index 2018, na jejíž tvorbě se podílí takové kapacity jako Yoav Shoham ze Stanford University a Erik Brynjolfsson z Massachusetts Institute of Technology, tvrdí, že pokroku v oblasti umělé inteligence bylo v minulém roce dosaženo ve všech sledovaných oblastech. Platí to zejména o přesnosti a rychlosti rozpoznávání obrazů, rozboru gramatické struktury vět či v překladu. To však automaticky neznamená, že jsme blíže „superlidské umělé inteligenci“.
U překladů došli vědci k závěru, že téměř polovina překladů mezi němčinou a angličtinou zpracovaných počítači byla na stejné úrovni jako překlady provedené člověkem. zase oznámil, že jeho umělá inteligence si vede stejně dobře jako lidé při překladů zpráv z čínštiny do angličtiny. Bershidsky ale dodává, že ve skutečnosti je kvalita počítačových překladů nižší, než by se mohlo zdát z podobných informací. Nejvíce tak tyto nástroje pomáhají těm, kteří mají znalosti obou použitých jazyků.
Pokroku bylo dosaženo i ve zmíněném rozlišování obrazů či třeba v oblasti debat mezi člověkem a umělou inteligencí. například představila svůj Project Debater, který dokáže shromažďovat informace relevantní pro diskusi a skládat je do gramaticky správných vět. Chris Reed z University of Dundee ovšem tvrdí, že jsme se stále ani nepřiblížili době, kdy by stroje byly schopny argumentačně vítězit nad lidmi. „Jak to obvykle bývá s převratnými technologiemi, i umělá inteligence vyvolává příliš brzy velkou pozornost,“ míní Bershidsky. Zároveň se však podle něj už nacházíme za bodem, kdy hrozilo zklamání z nových technologií a následný odklon od nich. V současné době totiž už do této oblasti proudí tolik zdrojů, že podobný odklon nehrozí.
Umělá inteligence se naopak stává prestižní oblastí a předmětem konkurenčního boje mezi národy. Spojené státy, Evropa i Čína v něm mají své silné stránky. USA vedou v oblasti patentů a spolu s Čínou mají největší počet vědeckých studií prezentovaných na vědeckých konferencích o umělé inteligenci. V Evropě je ale zase největší počet publikovaných studií a v EU sídlí přibližně čtvrtina ze zhruba 35 000 subjektů, které dnes na světě pracují s umělou inteligencí. V USA je to asi 28 % a v Číně přibližně 23 %. McKinsey & Co. pak tvrdí, že Evropa se vyrovná Spojeným státům a Číně i co se týče rychlosti, se kterou je umělá inteligence využívána ve firemním sektoru, a to zejména v oblasti automatizace.
Podle Bershidskyho by z podobných závěrů mohli být překvapení evropští politici, kteří hovoří o tom, že náš kontinent zaostává. „Evropa nepotřebuje masivní státní intervence jako v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy výrobě letadel dominoval . Ale i tak bude EU, stejně jako čínská a americká vláda, tlačit peníze do umělé inteligence,“ tvrdí Bershidsky. Podle něj si totiž státy umělou inteligenci spojily s tématem „měkké síly a ideologického boje“.
Zdroj: Bloomberg