Vysoce kvalitní americké univerzity patří mezi stěžejní zdroje velikosti země. Špičkoví studenti ze všech koutů světa každoročně soupeří o přístup k magisterským a doktorandským programům v USA a americké univerzity zaujímají většinu nejvyšších příček v globálních žebříčcích. Základní výzkum prováděný na amerických univerzitách je navíc hlavním hnacím motorem inovací a hospodářského růstu, ale i důvodem disproporčně vysokého podílu Američanů mezi nositeli Nobelovy ceny.
Americké univerzity poskytují služby širokému spektru studentů, vědců a dalších ekonomických aktérů. Prvotřídní výzkumné univerzity přitahují nejen nejlepší a nejnadanější studenty, ale i okruh špičkových technologických společností, jako jsou ty se sídlem v Silicon Valley nebo v Bostonu. Veřejné a soukromé univerzity z celé země současně nabízejí excelentní programy čtyřletého studia. A místní univerzity poskytují odborný výcvik, ale i přípravu na čtyřleté studium bezpočtu dalších absolventů středních škol.
Vzhledem k tomu, že konkurence mezi veřejnými a soukromými institucemi zajišťuje v celém spektru prvotřídní kvalitu, funguje vysoké školství v USA už dlouho jako významný exportní sektor. Podle Catherine Rampellové z deníku Washington Post je americký „vývoz vzdělání zhruba stejně velký jako celkový [americký] vývoz sójových bobů, uhlí a zemního plynu dohromady.“ V USA studuje třikrát více zahraničních studentů než Američanů v zahraničí, a americký vysokoškolský sektor tak v roce 2017 přispěl na běžný účet USA čistým přebytkem ve výši přibližně 34 miliard dolarů.
Přítomnost zahraničních studentů na amerických univerzitách přitom přináší mnoho výhod. Tak především tito studenti obvykle platí plné školné (zejména na magisterské úrovni), což univerzitám umožňuje vyčleňovat větší finanční pomoc pro Američany, kteří ji potřebují. Na doktorandské úrovni se více než polovina studentů zapsaných na obory počítačových věd a inženýrství narodila v zahraničí a může zůstat v USA pracovat. Nebýt jich, americké technologické společnosti by se potýkaly s ještě větším nedostatkem talentů než v současnosti.
A konečně pobyt zahraničních studentů obohacuje univerzitní zkušenost i Američanům samotným. Jakýmsi bonusem v oblasti měkké síly je pak skutečnost, že mnozí zahraniční studenti se vracejí domů jako oddaní stoupenci Ameriky a mohou ovlivňovat zahraničněpolitické postoje své země.
Počet zahraničních studentů studujících v USA do roku 2016 stoupal, avšak v roce 2016 klesl zhruba o 3% a v roce 2017 o 6,6%. A první informace naznačují, že loni došlo k úbytku o dalších 7%. Tento pokles je pravděpodobně do určité míry způsobený faktem, že si i další země uvědomily, jak je důležité pěstovat univerzity špičkové kvality, a usilovněji se snaží přilákat zahraniční studenty a udržet si vlastní.
Dalším významným faktorem je ovšem administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Od Trumpovy inaugurace se obtížněji získává studentské vízum a zahraniční studenti již zapsaní na amerických univerzitách se musí obávat, zda se budou schopni přesouvat do své domovské země a zpět. Tato nevstřícná atmosféra – ztělesněná Trumpovým nechvalně proslulým zákazem cestování – odrazuje stále větší počet prvotřídních studentů od snahy získat vysokoškolské vzdělání v USA.
Problémy samozřejmě existují i uvnitř amerického vysokého školství. Už léta například sílí nářky na rostoucí školné a poplatky. Často se ovšem zapomíná, že také znalosti, které člověk získává na čelních univerzitách, nabývají na hodnotě, a to zejména v oborech jako biochemie, počítačové vědy a životní prostředí. Ale i v jiných oblastech inovace typu zpracování velkých objemů dat nesmírně prohloubily naše chápání a zvýšily rozsah praktických aplikací v sektorech, jako jsou podnikání, medicína či veřejná politika.
Jinak řečeno jsou dnes málokdy slyšet nářky na cenu tesly oproti ceně fordu nebo na cenu dnešního fordu v porovnání s cenou Modelu T ve 20. letech. Pokud náklady na školné vzrostly, pak je to téměř jistě do značné míry způsobeno vědomostními pokroky, a tím i zvýšením kvality čtyřletého studia. Stejně jako má dnešní automobil větší hodnotu než před 100 lety, má větší hodnotu i diplom ze čtyřletého studia.
Spolu se znalostmi se samozřejmě zvýšily i další náklady. Podle studie třinácti amerických univerzit, kterou vypracovala společnost Boston Consulting Group, „představuje 3 až 11 procent provozních výdajů vysokoškolských institucí dodržování regulací“. A spolu se vznikem nových špičkových oborů a dobře placených příležitostí v soukromém sektoru se zvýšily i náklady na přilákání a udržení vědeckého a pedagogického sboru.
Univerzity nabízejí částečné řešení navyšováním finanční pomoci, která většímu počtu studentů přispívá na úhradu „ceníkových cen“ (školného v plné výši). Některé univerzity dnes vynakládají na finanční pomoc až polovinu svého rozpočtu. Avšak i zde platí, že čím více zahraničních studentů bude na amerických univerzitách studovat a platit plné školné, tím nižší tato zátěž bude.
Trump sice naříká nad obchodním schodkem USA, ale přitom nesmyslně nařizuje své administrativě, aby zpřísnila podmínky pro udělování víz, čímž podkopává export amerických vysokoškolských služeb a současně poškozuje vysoké školství samotné. V době, kdy se jiné země snaží posilovat vlastní univerzity, by USA naopak měly vystupňovat úsilí o přilákání zahraničních studentů. Ameriku by to nic nestálo, přivábila by talenty, které její ekonomika potřebuje, a ještě by zvýšila dostupnost vysokoškolského studia pro větší počet Američanů.
Anne O. Kruegerová, bývalá hlavní ekonomka Světové banky a bývalá první náměstkyně ředitele Mezinárodního měnového fondu, je výzkumnou profesorkou mezinárodní ekonomie na Škole pokročilých mezinárodních studií při Univerzitě Johnse Hopkinse a vysoce postavenou členkou Centra pro mezinárodní rozvoj při Stanfordově univerzitě.
Copyright: Project Syndicate, 2019.
www.project-syndicate.org