V březnu tomu bylo deset let, co začal velký býčí trh na akciích, který je podle investora a ekonoma Gavyna Daviese „jednou z největších finančních událostí posledního sta let“. Podle mnohých přitom tento růst cen akcií stál jen na „umělé“ monetární stimulaci. A ve chvíli, kdy se monetární politika vrátí k normálu, se ceny rizikových aktiv propadnou. Davies ovšem tvrdí, že takovou dávku skepse nelze opřít o reálná data. Což má i své implikace pro další vývoj na trzích.
Investor poukazuje na to, že ceny akcií se během posledního býčího trhu nedostaly nad svůj dlouhodobý trend. Z fundamentálního hlediska pak byl růst cen akcií tažen zejména růstem dividend a „to je pravděpodobně ten nejpevnější základ, na kterém může stát“. Konkrétně akcie posilovaly v průměru o 12,5 % a na dividendy z toho připadne 8,3 procentního bodu.
Druhá v řadě podle pořadí významu je riziková prémie akciového trhu. Ta se v roce 2009 nacházela na extrémně vysokých hodnotách a nyní se podle Daviese pohybuje mírně pod historickými průměry. Znatelně menší význam pak měly změny reálných bezrizikových sazeb a očekávaného růstu dividend, protože obě tyto proměnné leží na podobné výši jako v roce 2009.
Pokud by při současném býčím trhu hrálo hlavní roli skutečně „umělé“ monetární uvolnění, tahounem trhu by naopak byly zejména bezrizikové sazby. Davies dodává, že pokles rizikových sazeb i růst dividend mohou být také vztaženy ke kvantitativnímu uvolňování. Dokonce je podle něj pravděpodobné, že QE tyto proměnné skutečně ovlivnilo. Ovšem to neznamená, že QE představovalo nadměrné či „umělé“ uvolnění.
Investor dodává, že vývoj v americké i globální ekonomice spíše naznačuje, že monetární politika byla přes své uvolnění stále příliš utažená. Lze na to usuzovat například z vývoje nominálního produktu relativně k dlouhodobému trendu či z vývoje inflace. Obojí se vyvíjelo způsobem typickým pro situaci, kdy v ekonomice není dostatečná poptávka. Platí to zejména o eurozóně a Japonsku.
„Je samozřejmě možné, že cyklický růst sazeb spustí dříve či později medvědí trh. Uklidnit nás ale může, že i po tak dlouhém býčím trhu stojí ceny akcií stále hlavně na pevném fundamentu a ne na hromadě papírových peněz. Akciový trh se nachází blízko dlouhodobého trendu a valuace zůstávají podle našeho modelu blízko historického standardu, i když se kloní k dražšímu konci tohoto rozmezí. Model predikuje, že v následujících třech letech bude nominální návratnost amerických akcií 4 – 5 %. Je to mnohem méně než v minulých letech, ale stále jde o pozitivní čísla. Velký býčí běh je u konce, to ovšem neznamená, že okamžitě dorazí medvědi,“ uzavírá Davies.
Zdroj: FT