Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Švédsko nabádá, abychom nevěřili fiskálnímu populismu

Švédsko nabádá, abychom nevěřili fiskálnímu populismu

12.06.2019 10:47
Autor: Redakce, Patria.cz

Několik ekonomů nyní navrhuje expanzivní fiskální politiku financovanou dluhy. Patří mezi ně i Olivier Blanchard. V centru podobných argumentů se nachází současné nízké sazby, k nim se přidává rostoucí příjmová nerovnost, stagnace mezd, únava z utažené fiskální politiky a rostoucí populismus. V neposlední řadě pro fiskální uvolnění hovoří teorie dlouhodobé stagnace a stav monetární politiky, která naráží na nulové sazby. Ekonomové Fredrik Andersson a Lars Jonung na stránkách VoxEU poukazují na to, že podobné argumenty by mohly posunout fiskální politiku od tradičního rámce zaměřeného na stabilizaci cyklu. Podle nich pak může v celé diskusi pomoci pohled na zkušenosti ze Švédska.

„Švédsko se už asi čtvrt století drží striktních fiskálních pravidel, vládní dluh snížilo téměř o polovinu, spoléhalo se na automatické stabilizátory a na monetární politiku a pro podporu dlouhodobého růstu použilo reformy nabídkové strany ekonomiky. Výsledkem byl relativně slušný růst a udržitelné veřejné finance,“ zmiňují ekonomové. Podle jejich názoru je současný tlak na „fiskální aktivismus“ krátkozraký. Taková politika „již byla zkoušena dříve a neuspěla“. Nesystematická stimulace je podle nich namístě jen v případě hlubokých krizí, v běžných časech by se naopak vláda měla zaměřit na stabilizaci míry zadlužení. Jestliže je potřeba podpořit růst, jsou namístě reformy na nabídkové straně ekonomiky.

Fiskální politika ve Švédsku se podle ekonomů dá rozdělit do dvou hlavních období. V prvním dominoval keynesiánský pohled, snahy o oživení hospodářství tímto způsobem vedly v sedmdesátých a osmdesátých letech k prudkému růstu vládních dluhů. Ekonomická aktivita se ale v průměru nezlepšila. Druhé období začalo hlubokou finanční krizí na počátku devadesátých let, kdy rozpočtové deficity převyšovaly 10 % HDP. Tato krize přispěla k „hlubokému přehodnocení ekonomické politiky“ a byl vytvořen fiskální rámec zaměřený na snižování dluhů. Ke stabilizaci ekonomiky byla používána hlavně monetární politika a k tomu se přidaly zmíněné strukturální reformy.

Tato nová strategie byla úspěšná, což ukazuje i následující graf s vývojem míry vládního zadlužení. Na počátku období bylo Švédsko jednou z nejzadluženějších zemí Evropy, postupně se ale dostalo do druhého extrému, dluhy řady jiných zemí naopak rostly.

0

Švédský fiskální rámec má nyní několik základních rysů: Existuje strop pro vládní výdaje, cíl rozpočtových přebytků pro celý veřejný sektor, rada fiskální politiky, dluhová kotva a požadavek vyrovnaných rozpočtů pro místní vlády. Přebytky mají dosahovat jedné třetiny procenta HDP během celého cyklu a dluhy 35 % HDP +/- 5 procentních bodů.

Poškodila zmíněná konsolidace ekonomický růst? Ekonomové tvrdí, že ne. Tempo růstu bylo totiž podobné jako v USA či v Německu a „dlouhodobý růst závisí převážně na nabídkové straně ekonomiky, a ne na poptávkové“. V případě Švédska mu prospělo zejména snížení daňové zátěže, deregulace trhu práce, rozbití některých monopolů a vstup soukromých firem do veřejných služeb. Ekonomové tvrdí, že tento přístup se liší od přístupu japonského, který vede k prudkému růstu dluhů, ale tempo růstu zůstává nízko, i pokud jej očistíme od demografických vlivů.

„Uznáváme, že škodlivé mohou být i příliš nízké dluhy. Pokud je dosahováno příliš vysokých rozpočtových přebytků, může docházet k ignorování investičních potřeb. Vysoké zdanění může zase poškozovat soukromý sektor,“ dodávají ekonomové. Pokud by byl vládní dluh úplně eliminován, bylo by také těžké zjistit, jaké jsou bezrizikové výnosy. A „zmizela by infrastruktura, která je pro vydávání dluhopisů potřeba, a ta by chyběla v případě možných krizí.“ Cílem by tak mělo být nalezení odpovědné míry zadlužení, která není ani příliš vysoko, ani příliš nízko. Pro Švédsko by to podle odhadů mělo být kolem 25 % HDP.

„Neměli bychom naslouchat Sirénám fiskálního aktivismu. Sazby nebudou nízko navždy, s politickým populismem bychom neměli bojovat populismem fiskálním. Rolí ekonomů je spojit krátkodobé a dlouhodobé cíle a na to se v době rostoucího vlivu populismu, nízkých sazeb a hledání rychlých řešení zapomíná,“ uzavírají ekonomové.

Zdroj: VoxEU

 
 

Čtěte více:

Politico: Utrácejte, nebo to za vás udělají populisté
13.05.2019 16:25
„Utrácejte, utrácejte, utrácejte, nebo to za vás nakonec udělají popul...
Pokud se domníváte, že jste mě pochopili, tak jste mě nepochopili
27.05.2019 17:44
Když jsem začínal ve své profesi, v čele Fedu stál Alan Greenspan. Pod...
Proč na sebe mohou nyní korporace věšet rekordní objem dluhů?
03.06.2019 17:59
Vysoké vládní dluhy jsou populárním terčem kritiky, mnohdy právem. Tat...
Schodek rozpočtu ke konci května stoupl na 50,9 miliardy Kč
03.06.2019 14:29
Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 50,9 miliardy kor...
MMF: Vypořádejte se s korupcí
06.06.2019 11:02
Náklady korupce jsou podle Mezinárodního měnového fondu značné. Kvůli ...

Váš názor
  • No jo
    12.06.2019 17:41

    Na grafu je vidět že nejvíc s tím dluhem hnulo krátké období na konci 90 let kdy byl rozmach mobilních telefonu. Asi Ericsson pořádně sypal. Srovnání s Japonskem je úplně mimo. Ty země nemají ani ň podobného aby šli vůbec srovnat. Japonsko drtilo svět dokud se to na začátku 90 let nesesypalo. A z nejvyššího žebříku na světě se padá hodně dlouho a hodně hluboko. Oni už takový dluh měli. Po válce 250% HDP a v první polovině 90 let byl kolem 65%. Přírodní katastrofy vyžadují neustále vražet peníze do obnovy infrastruktury. Což Švédsku nehrozí.
    HenryFord
  • To je objev?
    12.06.2019 13:06

    To ale objevili Ameriku: Dluh není být ani příliš vysoký, ani příliš nízký. A samotnou expanzí. Stejně tak je překvapující, že tisk a rozdávní peněz a inflace samy o sobě nevedou k blahobytu. Kolik let na to museli ti ekonomové studovat?
    Pracovitý Prosecký
Aktuální komentáře
18.10.2019
22:00Wall Street v pátek v červeném. Akcie Boeing -6,8 %
17:44Investiční poučení z optimálního času odvolání brankáře
17:11Nervozita na hlavních trzích stoupá, koruna i pražská burza však rostou  
16:15Blanas: Nebojme se robotů
16:10Coca-Cola: Zahraniční expanze a méně cukru vyšperkovalo tržby
14:58Cecchetti: Dolarové intervence by byly velmi špatným krokem
14:57Renault snižuje výhled (komentář analytika)  
14:28Turkstream ještě letos: Gazprom začal plnit ropovod do Turecka, Bulharska, Srbska, Maďarska
13:11Perly týdne: Olivy za Airbus, neuvěřitelné měnové trhy a u nás sociální bezpečí, ale 2 600 dětí bez domova
12:21Volvo přijelo s chmurným výhledem na příští rok (komentář analytika)  
11:19Britské hlasování se blíží a libra mírně roste. Stoupá napětí, nikoli skepse  
11:06Damodaran radí investorům: Jděte tam, kde je nejméně vidět
10:13ČEZ, a. s. – Oznámení o výplatě úrokového výnosu
9:44Renault (-12 %) horším odhadem pro zisk i tržby zahrál na temnou notu
9:34Rozbřesk: Projde dohoda o brexitu britským parlamentem? Velká otázka pro trhy
8:57Smíšená čínská data mohou burzy naladit negativně. Jak vyhodnotí čísla z Avastu?  
8:39Člen bankovní rady Michl: V listopadu budu hlasovat pro ponechání sazeb
8:34Růst čínského HDP ve třetím kvartálu zpomalil: 6 %
8:33Avast (+2,7 %) ve čtvrtletí zvedl tržby i provozní zisk (+komentář analytika)
5:47Fed: Byla Austrálie skutečně 28 let bez recese?

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data