Útoky na šest tankerů poblíž Hormuzskéo průlivu jsou důkazem zranitelnosti klíčové trasy energetických dodávek ještě 30 let po íránsko-americkém sporu známém jako válka tankerů. Byť zatím škody nedosáhly rozměrů těch z 80. let, ukazuje se, jak nebezpečná je situace a jak snadno může eskalovat, napsala agentura AP.
Za války tankerů Írán válčil s Irákem a lodě amerického námořnictva eskortovaly kuvajtské tankery Perským zálivem a Hormuzským průplavem, protože Íránci začali minami poškozovat plavidla. Napětí vyústilo v jednodenní námořní bitvu mezi Íránci a Američany a pak sestřelením civilního letadla, které si Američané spletli s íránskou stíhačkou. Zabili tehdy 290 lidí.
"Musíme si uvědomit, že průlivem propluje 30 procent světové surové ropy. Pokud to místo nebude bezpečné, ohrozí to dodávky celému západnímu světu," řekl Paolo d'Amico z tankerového svazu INTERTANKO.
Letos prozatím bylo od 12. května poškozen šest obchodních lodí a předpokládá se, že minami. USA útoky připsaly Íránu a ty poslední doložily videm, které podle USA zachycuje Íránce, jak ve čtvrtek snímali jednu nevybuchlou minu z boku tankeru. Írán jakoukoli účast na útocích odmítá a věc označuje za íránofobní kampaň ze strany USA. Japonský majitel jedno z tankerů napadených ve čtvrtek oznámil, že posádka viděla před útokem létající objekty, což by znamenalo, že plavidlo nepoškodily miny, tedy že to odporuje důkazům předloženým Spojenými státy.
Podobné nejasnosti provázely i začátek tankerové války v 80. letech. Byla tehdy irácko-íránská válka, v níž zahynulo milion lidí a v níž USA stály za Irákem Saddáma Husajna. Poskytovaly mu tajné informace, zbraně a další pomoc. Irák útočil na íránské lodě a do roku 1984 i na zásadní íránský ropný terminál na ostrově Chárk. Írán pak zahájil útoky na lodě v regionu. Podle amerického námořního institutu Iráčané zaútočili na 280 lodí, Írán na 168.
Útoky s pomocí min Írán zahájil v roce 1987. Revoluční gardy je v noci rozmísťovaly po Perském zálivu z plachetnic používaných k přepravě zboží. Když se obětí staly i kuvajtské ropné tankery, začaly USA tankery chránit a zapojil se i Sovětský svaz. Počet minových útoků nebyl velký, avšak jejich psychologický dopad byl značný. Íráncům tyto akce umožňovaly útočit na nepřítele, aniž za to nesli přímou odpovědnost. Akbar Hášemí Rafsandžání, který se později stal prezidentem, tehdy miny označil za sestupující boží anděly, kteří dělají, co je třeba.
"Íránská strategie na moři je založena na narušování. Vědí, že nemohou dominovat, musejí narušovat," řekl profesor z washingtonského centra pro strategické studie Dave DesRoches.
USA definitivně minové útoky připsaly Íránu, když v roce 1987 zajaly íránskou loď Adžr naloženou minami. Když americký torpédoborec Samuel B. Roberts narazil na minu a skoro se potopil, námořnictvo zjistilo, že šlo o stejnou minu jako byly ty na Adžru. Útok na torpédoborec vyvolal jednodenní námořní bitvu zvanou operace kudlanka nábožná. Americká armáda v ní zaútočila na dva íránské ropné vrty a potopila nebo poškodila šest íránských lodí. O několik měsíců na to ale přišla tragédie. Americká loď Vincennes pronásledovala plavidla v íránských teritoriálních vodách a zaměnila americké dopravní letadlo s íránskou stíhačkou F-14. Sestřelila je a zabila 290 lidí.
Válka tankerů v Íránu není dodnes zapomenuta. Na teheránském náměstí Valíasr se nedávno objevil billboard s americkými a izraelskými loděmi, které buď hoří nebo se potápějí. Nápis po nimi v angličtině, perštině, arabštině i hebrejštině hlásá: "Všechny jsme je potopili". Billboard se na místě objevil krátce po květnovém útoku na první čtyři tankery.