Společnosti, jejichž akcie se veřejně obchodují na regulovaném trhu, pravděpodobně budou muset vypracovat zásady odměňování členů volených orgánů firmy a zveřejňovat zprávy obsahující výši odměn členů orgánu společnosti. Počítá s tím zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů a který dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O podpisu informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Podepsaný zákon převádí do českého práva evropskou směrnici o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi. Cílem směrnice je zajištění dlouhodobého působení akcionářů ve společnostech, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.
Za každé účetní období budou firmy povinny vyhotovit zprávu o odměňování obsahující odměny jednotlivých dotčených osob. Předloha rovněž stanoví, že strategie odměňování musí být srozumitelná, musí podporovat obchodní strategii emitenta, jeho dlouhodobé zájmy i udržitelnost a musí objasňovat, jakým způsobem tak činí.
Emitent bude moci uzavřít významnou transakci se spřízněnou stranou jen se souhlasem valné hromady. Vládní návrh původně počítal s tím, že o takovém obchodu by na valné hromadě nesměl hlasovat akcionář, který je takovou spřízněnou stranou. Sněmovna ale schválila pozměňovací návrh, který toto omezení ruší.
Změny v investičních pobídkách
Vláda bude do budoucna schvalovat všechny investiční pobídky, nejen velké strategické projekty. Pobídky chce zaměřit na projekty s vyšší přidanou hodnotou a spojené s tvorbou kvalifikovanějších pracovních míst. Počítá s tím novela zákona o investičních pobídkách, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Novela má posílit mezinárodní konkurenceschopnost Česka, snížit se mají rovněž nároky na státní rozpočet. Ministerstvo průmyslu očekává pokles počtu žádostí o investiční pobídky z výroby s nižší přidanou hodnotou. Poslanci při schvalování ve Sněmovně vyloučili možnost poskytovat pobídky na budování call center. Do zákona však vložili lhůtu pro vládu, aby o žádostech rozhodla do třech měsíců. Pobídky mají nyní formu slevy na dani z příjmů firem, hmotné podpory na pracovní místo, hmotné podpory na školení a rekvalifikaci či hmotné podpory na pořízení dlouhodobého majetku. Podporovány jsou zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb.
Kompenzace Poště
Česká pošta bude moci v budoucnu požadovat od státu roční kompenzaci čistých nákladů za své služby až 1,5 miliardy korun místo nynější půlmiliardy. Pošta zároveň dostane od státu 800 milionů korun na úhradu ztrát, které jí vznikly poskytováním zákonných služeb v letech 2013 a 2014. Novelu poštovního zákona, která to umožňuje, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Uvedených 1,5 miliardy korun nepředstavuje automatický nárok, jde o limit. Na náklady bude dohlížet Český telekomunikační úřad, který je v této věci regulátorem. Zvýšení horního limitu kompenzací poště ze státního rozpočtu navrhl ve Sněmovně pozměňovacím návrhem ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), protože platný limit podle něj neumožňuje plnou kompenzaci nákladů. V letech 2018 až 2022 jsou odhadovány až na tři miliardy korun ročně.
Důvodem pro zvýšení limitu je podle Hamáčka snižující se počet listovních zásilek, povinnost provozovat 3200 poboček a denní výběr 21.500 poštovních schránek. Peníze chce použít na růst mezd pošťáků. Pošta zároveň dostane od státu 800 milionů korun na úhradu ztrát, které jí vznikly poskytováním zákonných služeb v letech 2013 a 2014. Z uvedené částky má pošta dostat 500 milionů letos a zbylých 300 milionů v příštím roce.