Ať už budeme končící dekádě v budoucnu říkat jakkoli, pro americké firmy a možná i Wall Street přichází v úvahu tento přídomek: Dekáda dluhu, napsala agentura Reuters.
Úrokové sazby jsou vlivem uvolněnější měnové politiky americké centrální banky po finanční krizi zamčené na velmi nízkých úrovních a sáhnout si pro peníze na trhu s firemními dluhopisy je pro firmy levnější než jindy.
V každém roku desetiletí, které skončilo v úterý o půlnoci, dosáhly emise dluhopisů amerických společností jeden bilion dolarů. Něco takového se nikdy předtím nestalo, tvrdí společnost SIFMA.
Celkově se objem firemního dluhu (jistina plus nesplacený dluh) zvýšil o více než 50 % a brzy překoná 10 bilionů USD. Na konci předešlé dekády to bylo zhruba 6 bilionů. Největší americké korporace, jejichž akcie jsou zařazené do indexu S&P 500, mají za sebou skoro 70 % této částky: skoro 7 bilionů USD.
Kam všechny ty peníze zmizely?
Víc než do dalšího rozvoje je firmy vracely akcionářům. V prvním roce zmíněné desetiletky utratily za dividendy a zpětné odkupy akcií o 60 miliard USD víc než za nové provozy, zařízení a technologie. Do konce předloňského roku se tento rozdíl prohloubil na více než 600 miliard USD. Loňský rok by na tom mohl být ještě hůře, protože kapitálové výdaje mohla brzdit obchodní válka.
Zpětným odkupům akcií se ale připisuje i jiný efekt. Podle některých názorů pomohly na amerických akciových trzích pohánět býčí trh, který trvá už více než jedno desetiletí.
O růstu kapitálových nákladů (CapEx), tedy peněz vynaložených na pořízení investičního statků jako stroje nebo technologie, lze konstatovat, že v posledních 10 letech byly přinejlepším rozkolísané. Podnikatelské výdaje měl přitom podpořit fiskální balíček Trumpovy vlády, jehož stěžejním bodem bylo snížení sazby firemní daně na 21 % z 35 %.
Jedním z vedlejších produktů zpětných odkupů je i to, že ziskovost firem vypadá z pohledu ukazatele zisku na akcii (EPS) lépe, než by se jinak zdálo. Tento ukazatel, který je v oblibě na Wall Street, se za 10 let skoro zdvojnásobil. Naznačuje to graf níže, údaj za rok 2019 je odhadem společnosti Refinitiv.
Čistý zisk ale narostl jenom o polovinu, a jeho nárůst byl mnohem nevyzpytatelnější, konstatuje také Reuters. Graf ukazuje vykázané zisky firem z indexu S&P 500:
Kromě toho, že je trh s firemním dluhem větší, je také riskantnější.
Investoři požadují výnos i v době nízkých sazeb. Zájem je proto i o dluhopisy, které od nejhorší kategorie “prašivých” bondů dělí jenom jeden nebo dva stupně. Právě tento dluh tvoří nyní více než polovinu dluhu s investičním ratingem. Na začátku dekády to byla zhruba třetina. Vyplývá to z grafů níže; IG je americkou zkratkou pro dluh investiční kategorie. Nejhorší známkou, ale stále ještě v investičním pásmu, je BBB-, respektive Baa3, a to podle ratingové agentury, která ji uděluje.
Zdroj: Reuters