Česká vláda dál ladí balík ekonomické pomoci. Stát uhradí ze 100 % zaměstnavatelům výdaje na náhrady mezd a platů pracovníků v karanténě (zaměstnanci dostávají v takovém případě 60 % své mzdy). Pokud někdo z důvodu nařízení vlády musí provozovnu kvůli epidemii uzavřít, vláda uhradí podnikům 80 procent z náhrady mzdy (která v takovém případě dosahuje 100 % předešlé mzdy). Podrobně zde.
Tato opatření jsou bezesporu krok správným směrem. Otázka je, zda budou v současné krizi stačit. Čeká nás alespoň krátkodobě masivní ekonomický propad. Dočasné ztráty kvůli výpadkům poptávky nebo subdodávek ponesou i podniky, které se přímo nepotýkají s nuceným uzavřením provozoven. Situace je proto spíše zralá na dočasnou plošnou podporu zaměstnanosti - do programu na dotaci pracovních míst by se v průběhu mimořádných opatření mohly přihlásit všechny podniky (byť by podpora nemusela být v takovém případě tak štědrá). Na to by si však stát musel vyhradit vyšší prostředky.
Jinak včera po delší době byly trhy trochu klidnější a akciové indexy v USA zaznamenaly pohyb menší než 1 % poprvé za posledních čtrnáct dní. Jedním z důvodů je série reakcí centrálních bank - Fed, ECB a včera i Bank of England přijaly nové masivní programy pumpování likvidity do finančního systému. To trochu zmírnilo strach z šířící se finanční nákazy a z nedostatku likvidity na korporátních dluhopisových trzích i na některých vládních (viz například Itálie). Klid na trzích se ale opět může ukázat jako dočasný. Dokud není alespoň trochu na dohled konec masivních karanténních opatření, těžko opatření vlád a centrálních bank samotná dokáží restartovat optimismus.
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna si včera hrála s hranicí 28,00 EUR/CZK, ale nakonec i díky trochu klidnější seanci na akciových trzích byla schopná dalším ztrátám zabránit. Zatím však zůstáváme nastaveni pesimisticky. Pokud bude konec karanténních opatření v nedohlednu, těžko se trhy zklidní, a tak podle nás zůstává otázkou času a úrovní, kdy se na trhu bude muset objevit ČNB.
Zahraniční forex
Globální hlad po dolarové likviditě v kombinaci s oznámením dalších masivních nákupů dluhopisů ze strany ECB včera zatlačil kurz eurodolaru až pod hranici 1,07. Fed na nedostatek dolarové likvidity reagoval ustanovením dolarových (swapových) linek s ostatními klíčovými centrálními bankami světa (tak jako se to stalo během finanční krize v roce 2008).
Zatímco centrální banky zachraňují kolabující ekonomiky (natištěnou) likviditou, tak na obou stranách Atlantiku se rozjíždějí fiskální opatření na podporu ekonomiky. Jestliže v americkém Kongresu tedy cirkuluje záchranný balík ve výši 1 bilionu USD, tak Itálie volá skrze ústa svého premiéra Comteho po odstartování masivní pomoci ze strany EU, a to skrze fond vybudovaný během dluhové krize - ESM. Zdá se ale, že v tomto bodě nemá zatím podporu Německa, které se sice rovněž potýká s epidemií a počty nakažených zde rostou, nikoliv však s počty mrtvých (údajně je to dáno daleko vyšší schopností lidí protestovat se na koronavir). Sázku na zapojení fondu ESM do boje s krizí v eurozóně a fakt, že USA čeká co do šíření epidemie teprve to nejhorší (Kalifornie dnes spouští karanténu), vidíme jako býčí faktory pro eurodolar. Nicméně nejdříve musí pominout globální likviditní stres, který činí dolar atraktivnější, ať se děje, co se děje.
Ropa
Na ropném trhu zůstává přítomna extrémní a historicky nevídaná volatilita. Po několika seancích, kdy ropa Brent prudce ztrácela, se včera situace obrátila a ropa si připsala k dobru plných 14 %. K cenovému růstu nad hranici 28 dolarů za barel přispěl komentář amerického prezidenta Trumpa, který naznačil, že by mohl „ve správný“ čas zasáhnout do saúdsko-ruské cenové války. Naděje trhu se v tomto ohledu upínají zejména na jeho diplomatický bič vůči saudskému princi Mohamedu bin Salmanovi. Ten koneckonců zafungoval ke konci roku 2018, kdy Saúdové po nátlaku USA povolili kohoutky, což mělo za následek prudký cenový sešup.
Zůstává však nejasné, zda se i tentokrát Saúdové podvolí případnému tlaku amerického prezidenta. Dle našeho názoru je to v nejbližší době spíše nepravděpodobné, a to jednak z toho důvodu, že mezi Saúdy a Rusy panuje po rozpadu koaliace OPEC+ významná animozita a těžko čekat, že by oba státy nyní dokázaly znovu usednout k jednacímu stolu (unilaterálně Saúdská Arábie zcela určitě jednat nebude).
Navíc, pokud by cenová válka měla takto krátké trvání, její hlavní cíl – navýšení tržního podílu na úkor amerických těžařů břidlicové ropy – by zůstal z drtivé části nenaplněn. Odezva ze strany „břidlicářů“ totiž nastane nejdříve za šest měsíců; náhlé ukončení cenové války by tak představovalo jak pro Saúdskou Arábií, tak Rusko v tento moment čistou ztrátu.