Další krok Evropské centrální banky, jak zvládnout nejhlubšího pokles za několik desetiletí, by mohlo ovlivnit to, zda ohledně rizika deflace bude banka více naslouchat spotřebitelům, anebo investorům.
Členka výkonné rady Isabel Schnabel minulý týden toto dilema zdůraznila, když poznamenala, že v této době finanční trhy naceňují „významná rizika“ sestupné spirály cen, zatímco domácnosti očekávají pravý opak. Otázka, kdo z nich má větší pravdu, je pro ECB nesmírně důležitá. Tvůrci politik totiž odůvodnili svou bezprecedentní měnovou podporu tím, že řekli, že je cílí na udržení cenové stability, tj. inflace „pod, ale blízko 2 %“.
O tom, zda bude tato krize inflační, anebo deflační, debatují ekonomové na celém světě. Někteří říkají, že poptávka se bude zotavovat tak pomalu, že ceny budou muset klesat. Jiní předpovídají, že budou vyšší, protože záplava peněz z fiskálních a peněžních pobídek se setká se sníženou nabídkou zapříčiněnou karanténou a bankroty.
Několik úředníků ECB uvedlo, že se tento měsíc rozhodlo prodloužit a téměř zdvojnásobit svůj program nákupu dluhopisů během pandemie ze strachu, že ceny začnou široce klesat. To znamená, že je více ovlivnily tržní ukazatele, podle kterých investoři zvyšují sázky na to, že ceny v příštích několika letech poklesnou.
Těchto sázek od dob nejhorších karanténních opatření poněkud ubylo. Nicméně jsou podobné jako v roce 2014 a ze začátku roku 2015, kdy tehdejší prezident ECB Mario Draghi učinil dramatický krok k odvrácení deflace kvantitativním uvolňováním.
Někteří tvůrci politik ECB však pravděpodobnost deflace zpochybňují, což naznačuje, že si myslí, že mají pravdu domácnosti. Centrální banka navíc již dříve uznala, že spotřebitelé jsou obvykle lepším soudcem inflačních trendů (její míru sice dramaticky nadhodnocují, ale míří správným směrem). Důvodem je částečně to, že kupují zboží a služby. Pokud se spotřebitelé obávají, že jejich náklady porostou, pravděpodobně budou nakupovat nyní, což zvýší poptávku a ta vyvolá tlak na ceny.
„Trhy se více posunuly směrem k „až to uvidíme, tak tomu budeme věřit“,“ říká Tanvir Sandhu, vedoucí globálního derivátového stratéga společnosti Bloomberg Intelligence. "Pro domácnosti jsou klíčové energie a potraviny, které řídí jejich očekávání a mohou řídit výdaje."
Je rozhodující, zda tomu nebude tentokrát jinak. I když spotřebitelé očekávají, že ceny porostou, mohou se bát o ztrátu zaměstnání a o své zdraví. Dokladem je, že shromažďují hotovost a nejsou moc ochotní utrácet.
I investoři mají dobrý důvod být opatrní. ECB již několik let nedosahuje svého inflačního cíle, a to ani v pro ekonomiku příznivém období. Úředníci to vysvětlují faktory, jako je globalizace, technologické změny a stárnoucí populace, které vyvíjejí tlak na snižování cen.
Schnabel uvedla, že inflační očekávání domácností naznačuje, že je nepravděpodobné, že budou ještě více šetřit, což znamená, že riziko tzv. druhotných efektů, které způsobují trvalé škody na hospodářství, je „velmi omezené“. Rovněž však uvedla, že aktivita ECB je vhodná.
Pozornost se nyní pravděpodobně zaměří na to, zda fiskální stimulační programy vlád pomohou vzniklé úspory uvolnit, když se karanténní opatření uvolňují a obchody se opět otevírají. Snížení daně z obratu, dávky rodinám s dětmi a dotace na nákup čistších automobilů patří mezi pobídky, kterými politici povzbuzují spotřebitele k útratám. Pokud to nepomůže, ECB možná bude muset být opět povolána do akce. Ekonomové a investoři obecně sázejí na další nárůst nákupů dluhopisů již v září.
"Co se stane s inflací, nakonec závisí na důvěre spotřebitelů a na tom, kdy začnou po koronaviru utrácet," řekl Piet Christiansen, hlavní stratég Danske Bank. "Jsme v bezprecedentním teritoriu, a proto bychom měli v dnešní době brát všechny ukazatele s rezervou."
Zdroj: Bloomberg; Foto: Freepik