Pastor: Inflace po COVID-19

Výdaje vlád po celém světě kvůli pandemii prudce vzrostly. „Až se prach usadí, tíha vládních dluhů bude mnohem vyšší než dnes,“ píše na stránkách VoxEU Lubos Pastor z University of Chicago Booth School of Business. Některé vlády pak podle něj budou čelit pokušení snížit dluhovou zátěž vyšší inflací.

Ekonom připomíná, že „Německo po první světové válce snížilo inflací většinu svých domácích dluhů“. Podobná hyperinflace je dnes „extrémně nepravděpodobná“, nicméně pokud by inflace jen mírně překročila očekávání, a to i po omezenou dobu, současnou dluhovou zátěž by to také snížilo. Navíc by to „přesunulo tíhu od těch, kteří nyní trpí nejvíce kvůli vládami zavedenému sociálnímu distancování“.

Pastor poukazuje na to, že náklady a přínosy povinného sociálního distancování nejsou ve společnosti rozprostřeny rovnoměrně. Výhody se týkají zejména starších lidí, kteří jsou epidemií ohroženi nejvíce, naopak náklady spojené s útlumem ekonomické aktivity nesou především mladší lidé – ti ztrácejí zaměstnání a trpí i výuka na školách a univerzitách.

Taková situace je podle ekonoma naprosto pochopitelná. Kdyby pandemie naopak zabíjela zejména mladé, tak jako to v roce 1918 činila španělská chřipka, starší lidé by také jistě rádi něco obětovali stejně jako dnes mladí lidé. Otázkou ale stále zůstává, co s rostoucími dluhy. A ekonom se domnívá, že právě vyšší inflace by mohla být řešením už proto, že mladých lidí se tolik netýká. Jejich mzdy by totiž rostly spolu s inflací. Naopak tento náklad by nesli spíše starší lidé s vyššími úsporami investovanými do finančních aktiv a zejména obligací, které jsou na (nečekanou) inflaci nejcitlivější.

V dohledné době podle Pastora „moc inflace neuvidíme“. Naopak se dokonce může dostavit deflace, a to kvůli nízké agregátní poptávce. Inflační tlaky se ale pravděpodobně objeví ve chvíli, kdy dojde k silnějšímu oživení globální ekonomiky. K tomu může dojít k omezení kapacit některých firem a odvětví kvůli snaze o sociální distancování. Například v letadlech bude zřejmě ponecháváno prostřední místo volné. Bankroty mohou navíc snížit míru konkurence a výsledkem toho všeho by byly problémy na nabídkové straně ekonomiky projevující se také inflačními tlaky.

Ve chvíli, kdy se inflace zvedne, budou centrální banky rozhodovat, jak moc ji budou tolerovat a jak moc dovolí přestřelení svého inflačního cíle. Pastor se domnívá, že možná ale nebudou mít tak velkou volbu. Poslední tři krize totiž ukázaly, jak důležité jsou centrální banky při záchraně ekonomiky a v USA již nyní „probíhá úzká spolupráce mezi ministerstvem financí a Fedem zaměřená na pomoc velkému počtu institucí“.

Po COVID-19 se ale vlády mohou rozhodnout, že „znovu převezmou kontrolu nad hlavní hasičskou jednotkou nebo že alespoň změní její mandát“. Neměli bychom tedy být překvapeni, pokud po krizi centrální banky začnou tolerovat vyšší inflaci. A „možná to bude ta nejjednodušší cesta, jak se vypořádat s dluhy nahromaděnými během epidemie“.

Zdroj: VoxEU