Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v červnu zrychlilo na 0,3 procenta z květnových 0,1 procenta. Největší podíl na tom měl růst cen potravin, alkoholu a tabáku, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V červnu začaly evropské země rušit omezení, jejichž cílem bylo zabránit šíření nemoci covid-19.
Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, činila 1,1 procenta. Mírně tak zpomalila z květnových 1,2 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace dosáhla 0,8 procenta.
Nejvíce v červnu vzrostly ceny potravin, alkoholu a tabáku, a to o 3,1 procenta. Z toho ceny nezpracovaných potravin stouply o 5,9 procenta. Ceny ve službách se zvýšily o 1,2 procenta, ceny neenergetického průmyslového zboží pak o 0,2 procenta. Ceny energií ale o 9,4 procenta klesly.
Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní statistický úřad 17. července.
Eurostat upozornil, že sběr dat o inflaci ve všech zemích eurozóny stále ovlivňuje krize související s šířením nemoci covid-19. Eurostat se tak dohodl s národními statistickými úřady členských států na řadě postupů pro odhad cen, které nebylo možné získat kvůli omezení pohybu nebo uzavření prodejen.
Inflace v eurozóně stále zůstává daleko od cíle Evropské centrální banky (ECB). Ta dlouhodobě usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Na této úrovni byl růst cen v eurozóně naposledy koncem roku 2018.
Nízká inflace ale centrální bance poskytuje prostor pro zavádění stimulačních opatření, která by pomohla vykompenzovat dopady pandemie způsobené koronavirem. ECB tento měsíc rozšířila rozsáhlý program nákupů dluhopisů zahájený kvůli koronavirové krizi o 600 miliard na 1,35 bilionu eur (36 bilionů Kč). Program má trvat nejméně do června 2021. Stejnou částku půjčí bankám za negativní úrok. Tyto kroky mají podpořit ekonomiku eurozóny a poskytování úvěrů.