Problematice uzavírání a otevírání škol se na stránkách VoxEU věnuje Ethan Ilzetzki. Poukazuje na to, že ve Velké Británii byly školy uzavřeny v březnu, v září by ale mělo dojít k jejich znovuotevření. Uzavření přitom „mohlo přispět k omezení šíření pandemie, ale také sebou nese náklady ve formě horšího vzdělání“. Britská Institute of Education konkrétně odhaduje, že žáci měli během uzavření v průměru jen 2,5 hodiny vzdělávání denně a 71 % nemělo více než jednu online hodinu denně. A to nejsou jediné náklady.
Ilzetzki tvrdí, že existují velké rozdíly v tom, jakého vzdělání se během uzavření škol dostalo žákům podle toho, do jaké příjmové skupiny patří jejich rodina. Ukazuje se například, že děti, které mají nárok na školní stravování zdarma, mají třikrát větší pravděpodobnost, že nebudou mít přístup k počítači. Právě u nich je tak přístup ke vzdělání, které probíhá tradičním způsobem, nejdůležitější. Jiný výzkum zase ukazuje, že dětem z rodin s nižšími příjmy se rodiče ve vztahu ke vzdělání věnují výrazně méně, než je tomu u rodin střední třídy. V Británii pak platí, že na severovýchodě země je přístup k online vzdělávání výrazně nižší než jinde.
Ilzetzki následně poukazuje na studie, podle kterých každá další hodina vzdělávání během jednoho týdne zlepšuje výsledky školních testů o 6 % směrodatné odchylky. Ukazuje se také, jak důležitá je ve vzdělávání pravidelnost. V neposlední řadě pak platí, že pokud jsou děti doma, padá tíha jejich vzdělávání zejména na matky v rodinách, protože otcové se jim většinou v této oblasti věnují výrazně méně.
Jaké mohou být dlouhodobější dopady uzavírání škol? Centre for Macroeconomics (CfM) provedl v červnu tohoto roku průzkum mezi ekonomy a zjistil, že 52 % z nich se domnívá, že dlouhodobé škody nebudou žádné, 48 % hovoří o mírných škodách. Tato zjištění odráží zejména „nedostatek důkazů o vztahu mezi kvantitou vzdělávání (ne jeho kvalitou na straně jedné a ekonomickým růstem na straně druhé“.
Například Martin Ellison z University of Oxford tvrdí, že i kdyby děti zameškaly celý rok, znatelný dopad na ekonomickou aktivitu to v delším období mít nebude. Někteří pak poukazují na to, že rozhodující tu není vzdělávání samotné, ale rozvoj kognitivních dovedností. A právě na tuto oblast bychom se podle nich měli ve snaze omezit škody způsobené uzavíráním škol zaměřovat.
Ekonomové se ale také ze 72 % domnívají, že uzavírání škol zvětší příjmovou nerovnost. Tradiční offline vzdělávání podle nich působí jako faktor, který nerovnost snižuje, ale k online vzdělávání nemá přístup každý, a jak bylo zmíněno v úvodu, nemá jej zejména chudší část společnosti. Podle některých názorů se to nejvíce projevuje u mladších dětí.
Zdroj: VoxEU