Americká centrální banka na konci srpna oznámila, že bude sledovat novou strategii cílení průměrné inflace. Olivier Coibion z University of Texas a jeho kolegové z Federal Reserve Bank of Cleveland se následně pokusili zjistit, jaký dopad mělo toto oznámení na domácnosti a jejich inflační očekávání. Ekonomové zmiňují, že k podobným významným změnám v přístupu k monetární politice dochází jen zřídka. A ta poslední by měla teoreticky vést k tomu, že domácnosti svá inflační očekávání posunou směrem nahoru, protože Fed bude eliminovat období nižší inflace obdobím inflace vyšší. Samotný posun v očekávání by pak měl působit stimulačně, protože domácnosti by ve vidině vyšší průměrné inflace zvýšily své současné výdaje. Jaká ale byla doposud situace v praxi?
Coibion poukazuje na to, že pokud má popsaný mechanismus skutečně fungovat, domácnosti a firmy by musely rozumět tomu, co vlastně centrální banka změnila a jaký bude její nový postup. Průzkumy provedené mezi domácnostmi před a po projevu šéfa Fedu Powella, který změny popsal, ale ukázaly, že realita je poněkud jiná. Průzkumy konkrétně pracovaly se třemi otázkami. První se týkala toho, zda lidé vůbec o oznámení nové strategie vědí. Druhá se ptala na to, jestli oznámení rozumí a zda nějak ovlivnilo jejich očekávání. Třetí obsahovala nejdříve vysvětlení toho, co nová strategie skutečně znamená a pak se ptala na to, zda strategie ovlivní chování domácnosti.
Coibion uvádí, že odpovědi byly povětšinou negativní. Tedy že jen malá část domácností vůbec slyšela v poslední době něco nového o monetární politice (24 % den před oznámením a 33 % den po oznámení). A je polovina těch, kteří o monetární politice slyšeli nebo četli a věděli, že zprávy se týkají nové strategie Fedu. Jinak řečeno, média sice o centrální bance informovala poměrně intenzivně, ale většina populace zprávám pozornost nevěnovala. A ti, kteří ano, nijak výrazně nezměnili svá očekávání a chování. Dokonce se ani nezvýšil počet těch, kteří by věděli, že hlavním cílem Fedu je cenová stabilita a maximální zaměstnanost. Namísto toho respondenti obvykle odpovídali, že centrální banka se snaží o udržení silného dolaru a udržení sazeb nízko tak, aby snížila tlak, kterému čelí vláda v souvislosti s rostoucími deficity a zadlužením.
Oznámení nové strategie Fedu tudíž výrazně nezvýšilo inflační očekávání, očekávání týkající se ekonomického růstu a růstu příjmů. K tomu ale ekonomové dodávají, že ke změnám by mohlo dojít poté, co je nový přístup opakovaně vysvětlován a prezentován veřejnosti. Tato teze byla testována tím, že vzorek dotazovaných byl rozdělen na tři skupiny. První z nich dostala informace ohledně předchozí politiky Fedu, kdy se neuvažovalo o tom, že období nižší inflace bude eliminováno obdobím vyšší inflace (a naopak) tak, aby v průměru bylo dosahováno inflačního cíle ve výši 2 %. Druhá skupina dostala vysvětlení ohledně nové strategie, kdy by k oné eliminaci mělo docházet. Třetí skupina nedostala vysvětlení žádné.
Odpovědi těchto tří skupin ukazují, že u první i druhé skupiny došlo k mírnému snížení inflačních a růstových očekávání. Mezi těmito dvěma skupinami přitom nebyl žádný významný rozdíl. Ekonomové tak na základě tohoto testu došli k závěru, že nový rámec monetární politiky pravděpodobně nepřinese to, co by naznačovala teorie – posun inflačních očekávání směrem nahoru a následný stimulační efekt vyšších výdajů domácností.
Podle ekonomů řada analýz ukazuje, že slabou stránkou ekonomických modelů mohou být jejich předpoklady týkající se tvorby očekávání. Závěry jejich studie se nesou v podobném duchu a ukazují, že informace od centrální banky se k veřejnosti dostávají jen ve velmi omezené formě. „Fed sice naslouchá, ale veřejnost možná ne,“ uzavírá Coibion.
Zdroj: VoxEU