Nová americká vláda se zřejmě bude snažit prosadit vyšší investice do infrastruktury a jejich očekávání může nemalou měrou přispívat i k současnému dění na akciovém trhu. Takové výdaje řada ekonomů hodnotí pozitivně, protože na jednu stranu pomáhají poptávkové straně ekonomiky a na straně druhé by měly zvedat i nabídku a ekonomický potenciál. Jinak řečeno, tyto investice se podle některých názorů „zaplatí“. Je tomu ale opravdu tak? Popřípadě za jakých podmínek? Tuto otázku si v souvislosti s řadou úvah o fiskální stimulaci a investicích do infrastruktury v USA klade Troy Ludtka z francouzské investiční banky Natixis.
Ekonom vytvořil model, který ukazuje, jaké konkrétní předpoklady musí být splněny na to, aby se investice do infrastruktury skutečně zaplatily. Model pracuje s tím, že investice do infrastruktury dosáhnou během následujících let celkem 1 bilionu dolarů. Přínosy těchto investic by měly být dvojí – jednak podpoří celou ekonomiku a její oživení a pak přinesou přímé zvýšení vládních příjmů přes poplatky za užívání nové infrastruktury.
Nejdůležitějším předpokladem pozitivní návratnosti je podle ekonoma právě to, že vláda bude vybírat poplatek z části provedených investic (odpovídající 5 % jejich hodnoty po dobu 20 let). Ekonom v této souvislosti zmiňuje, že za vládní investice do infrastruktury je většinou považována například oprava silnic či budování nových tratí. V USA se ale nyní hovoří také o rozšiřování vysokorychlostního internetového připojení do odlehlých oblastí nebo modernizaci čističek vody.
Dalším předpokladem pozitivní návratnosti investic je, že příjmy, které budou mít lidé z investic, budou ze 70 – 80 % utraceny na nákup zboží a služeb. A třetí významný předpoklad se týká výše sazeb. Těmi jsou příjmy z investic diskontovány na současnou hodnotu a proto, aby se investice zaplatily, nesmí podle Ludtky sazby překročit jejich průměr za posledních deset let, který dosahoval asi 2 %.
Ekonom tvrdí, že „všechna dostupná data ukazují, že tyto předpoklady jsou bezpečné“. Tudíž existuje vysoká pravděpodobnost, že by se vládní investice do infrastruktury v USA skutečně zaplatily. Pokud by tomu tak bylo, vyšší investice spojené s vyššími rozpočtovými deficity by nakonec měly pozitivní dopad na dluhovou dynamiku. Ekonom v neposlední řadě zmiňuje, že řada investic by musela být v dohledné době stejně provedena, protože část infrastruktury je ve špatném stavu. Jde o silnice, mosty či zmíněné čističky a zařízení na úpravu vody.
Zdroj: Natixis